slaňování

  • Testování probroušených karabin

    13.8.2012

    Vladimír Těšitel z Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu (ČHS) provedl na žádost předsedy Centrální vrcholové komise ČHS Vladimíra Wolfa testování karabiny, která byla používána ve vratném bodě lezecké cesty, tj. ve slanění. Jednalo se o nerezovou karabinu INOX Pat CE 0082 ze sportovní cesty v Moravském krasu, která byla vlivem brusného účinku znečistěných lan v místě průchodu lana probroušena. Cílem testování bylo posoudit vliv tohoto opotřebení na bezpečnost karabiny a tím i na lezení. V rámci testování karabiny z Moravského krasu byly provedeny i testy obdobně opotřebovaných karabin z umělých stěn. O průběhu a výsledcích testování si můžete přečíst ve zprávě V. Těšitele, která je zveřejněna na stránkách ČHS.

    Odkaz: Český horolezecký svaz – Testování probroušených karabin

  • Zaseknutí lana ovinutím

    4.6.2012

    Při slaňování nás mohou potkat různé potíže, ale jedna z těch potíží je taková vždy vzbuzující obavu – zda půjde lano stáhnout dolů. Stát se toho může dost, například to, že lano po vytažení z oka slaňovacího stanoviště spadne do nějaké skalní štěrbiny a tam se zasekne, nebo se lano na mnoha místech dotýká skály a vzniklé tření brání stažení. Také jsou časté případy, kdy kruh, je-li ke skále položen na plocho, se může při tahu za pramen lana, který do něj vstupuje shora, přitisknout ke skále a lano skřípnout. Poněkud nešťastné a (až po vyřešení problémů) komické jsou případy, kdy si na laně zapomeneme navázaný uzel, a lano pak nejde stáhnout, protože uzel svým rozměrem neprojde okem slaňovacího stanoviště. Většina těchto potíží má společné jmenovatele, a to nevhodný tvar skály, případně lidskou zapomětlivost. Nebo-li jsou to věci, kterých si můžeme při troše snahy s předstihem všimnout. A tak člověk nabývá pocitu, že když je na skále, kde je dobře umístěné slaňovací stanoviště, a vše si zkontroluje se vzornou pozorností, tak pak se přeci už nemůže nic stát. Jenže může. Je tu lano, tedy ten předmět, jehož se daný proces (stahování) týká. Lano má nějaké vlastnosti, a tak se během stahování nějak chová. A to už tolik naplánovat nemůžeme. V následujícím případu si ukážeme, co se může stát.

    Více »

  • Síly zatěžující různé jistící body

    17.10.2011

    Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

    Odkaz: Síly při jištění

  • Bezpečné slaňování

    27.9.2011

    Na webových stránkcáh American Alpine Institute vyšel nedávno článek věnovaný bezpečnosti při slaňování. Jak autor článku Jason D. Martin připomíná, nezanedbatelná řada nehod a zranění se při horolezectví stane právě při slanění. A tak jako první dobrou radu dává, pokud to jde, raději sestupte pěšky. V další části článku se poté věnuje nutnosti mít při slaňování na konci lana navázaný uzel, aby slaňovací pomůcka nevyjela z lana ven. Horolezci často na toto jednoduché opatření zapomínají. Závěrečná část článku se už i s použitím fotografií věnuje sebejištění při slaňování pomocí prusíků, zda sebejistící prusík umístit nad slaňovací pomůcku nebo pod ní, a na co si dávat přitom pozor.

    Odkaz: American Alpine Institute – Rappelling Safety

  • Slaňování s kyblíkem

    8.8.2011

    Jednou z nejpopulárnějších jistících pomůcek je bezpochybu takzvaný „kyblík“, také někdy nazývaný ATC, tube anebo stichtovka. V horolezectví se pak jistící pomůcka běžně také používá ke slaňovaní z vrcholu, po dokončení výstupu. Takže kyblík není jen jistící pomůcka, ale také slaňovací pomůcka. Kyblík má u většině typů této pomůcky dva otvory, což se mimochodem hodí i pro jištění dvoupramennými lany, ale také se to náramně hodí pro slaňování po dvou pramenech lana, což je obvyklý způsob, jak se lano při slaňování instaluje, protože pak jej dole ze země máme možnost stáhnout dolů k sobě a vzít na další akci. Lano se do kyblíku vkládá tak, že do jednoho otvoru vložíme vždy jeden pramen lana, a oba takto vzniklé ohyby lana procvakneme karabinou HMS. Jak jednoduché, dalo by se říci, tak jednoduché, že nic nemůže selhat. Ale přeci – selhat může člověk. Jednoduchost svádí k rychlosti, přehlednost oslabuje pozornost. Na následujícím fotoseriálu uvidíte, co se může v mžiku nenápadně stát.

    Více »

  • Slaňování na jednom prameni lana

    11.7.2011

    S poloautomatickými jistícími pomůckami se v posledních letech doslova roztrhl pytel a na trhu jich je už poměrně značné množství, a rozrůstá se tak i počet jejich uživatelů. Poloautomatické jistící pomůcky mají však v drtivé většině existujících modelů jedno výrazné omezení – jsou zkonstruované pro použití jen na jednom prameni lana. Což při jištění s jednoduchým lanem nevadí. Ale co slaňování? Běžné slaňování se provádí po dvou pramenech lana, a to z toho prostého důvodu, aby šlo lano poté stáhnout ze slaňovacího stanoviště, kterým je provlečené. Takže takto běžně to s poloautomatickými jistícími pomůckami nejde, a je zde nutná určitá modifikace slaňovacího stanoviště. Jak to provést ukazuje nyní v učebnici na stránce Slaňovací stanoviště nový názorný obrázek.

    Odkaz: Slaňovací stanoviště

  • Nebezpečné uvolnění přezky

    10.6.2011

    Většinou inovace horolezecké výstroje a výzbroje vede ke zlepšení. Ale i vývoj k lepšímu může mít své stinné stránky a pro zlepšení jedné věci se může zhoršit jiná věc. Tímto povzdechem začíná článek The Problem with Rappel Back-Ups Off Moderns Leg-Loops uveřejněném na webu American Alpine Institute. Článek pojednává o problematice sebejištění při slaňování, kdy se sebejistící prusík připne k nohavičce sedacího úvazu. Sice takové řešení není ideální, do prusíku pak nelze v případě odepnutí slaňovací pomůcky odsednout, ale zkrátka někdy se pro rychlost a pohodlí takto sebejištění při slaňování řeší. Jádrem sdělení článku je však závažný poznatek, že v případě, kdy je sedací úvaz vybaven tzv. rychloupínacími přezkami (sponami), které bývají protaženy popruhem nohaviček pouze na dvakrát, a nikoliv na třikrát jako staré klasické přezky, hrozí při obvodovém tahu karabiny za nohavičku její rozepnutí a tím i vypadnutí sebejistícího prusíku ven z uzavřeného okruhu – následně pád, zranění či smrt. Autor článku Jason D. Martin doporučuje v takovém případě karabinu zapínat na vnitřní stranu nohavičky sedacího úvazu, tak aby karabina nebyla v kontaktu s přezkou a byla od ní oddělena popruhem, který spojuje levou a pravou nohavičku. V rámci článku jsou podrobné a názorné fotografie, které ukazují špatnou verzi, a i tu správnou, a již z letmého pohledu na fotografie je vše jasné. Více v odkazovaném článku.

    Odkaz: American Alpine Institute – The Problem with Rappel Back-Ups Off Moderns Leg-Loops

  • Sebejištění při spouštění

    18.4.2011

    Nedávno se na skalách jižní Moravy stala nehoda, kdy se s lezcem vytrhla skoba, kterou použil jako vratný jistící bod při spouštění dolů na zem. Vlastní nehodu ponechme stranou, ale v následných diskusích na horolezeckých webových stránkách se ukázalo, že obecně mezi horolezeckou veřejností není moc známo, jak se lezec může při spouštění sebejistit, respektivě si pomocí sebejištění zkrátit pád, který jako takový pak každopádně musí zachytit jistič, protože ten provádí spouštění. Je to k nevíře, ale skutečně uvedenou metodu ochrany před pádem až na zem při vytržení vratného bodu dosud asi nikdo nenakreslil, alespoň se ji přes usilovnou snahu nepodařilo v žádné z řady publikací nalézt. A tak nezbylo, než ji nakreslit teď. Obrázek pomůže vše lépe pochopit, a nezbývá než doufat, že se metoda stane známější než dosud. Je zařazen spolu s doprovodným textem na stránce Dolní jištění v části zabývající se spouštěním prvolezce po dokončení výstupu.

    Odkaz: Dolní jištění

  • Instalování lana pro spouštění

    28.3.2011

    Na stránce Dolní jištění je nově nakreslený obrázek, jak instalovat lano do vratného bodu s trvale uzavřeným okem, aby se lezec mohl nechat spustit dolů. Starší obrázek, který daný návod ukazoval doposud, totiž znázorňoval situaci, kdy je vratný bod tvořen klasickým slaňovacím kruhem. A přes takový kruh by se spouštěn nemělo, lano jej brousí a časem by to kruh zničilo a pro osazení nového by se muselo zbytečně sekat do skály. Spouštění je potřeba provádět pouze na takových konstrukcích vratných bodů, které ty části, jenž jsou otírány lanem, mají odmontovatelné a lze je vyměnit, aniž by u toho hrozilo další narušení skály. V poslední době se nejčastěji používá kovový řetěz se šroubovací karabinou (tzv. mailonka). Proto abychom kromě metodicky správného postupu inspirovali i k lepší etice chování ve skalách, je zde nový obrázek, který oproti starému již ukazuje i vhodnou konstrukci vratného bodu. Také je obrázek podrobnější a více rozfázovaný.

    Odkaz: Dolní jištění

  • Nosnost spojovacích uzlů

    3.2.2011

    Nedávno jsme zde uvedli článek Evropský smrtící uzel. Takto se v Americe nazývá obyčejný vůdcovský uzel při excentrickém zatížení, který je použit pro spojení dvou lan při slaňování. Kupodivu přes nelichotivý název si přesto i tam pomale získává na oblíbenosti. Problematice spojovacích uzlů pro spojení lan při slaňování se už v minulosti věnovali experti z firmy Black Diamond, a tak není na škodu si připomenout jeden starší článek, ve kterém byly publikovány údaje o nosnosti nejobvyklejších spojovacích uzlů, a to dvojité rybářské spojky, protisměrného vůdcovského uzlu a právě excentrického vůdcovského uzlu. Zkoušeny byly na laně o průměru 10,2 a 8,1 mm, a také v kombinaci jednoho pramene 10,2 a druhého 8,1 mm. A výsledek? Sice excentrický vůdcovský uzel má nosnost nejmenší, ale i ta je pro účely slaňování naprosto dostačující. I u lana tenkého 8,1 mm je nosnost excentrického vůdcovského uzlu 12.6 kN, což by zhruba odpovídalo 1,2 tuny. To opravdu slaňujícího člověka unese. Excentrické umístění spojovacího uzlu má tu výhodu, a je tím důvodem, proč se dělá, že lépe přechází přes skalní hrany při následném stahování lana po slanění. Méně hrozí jeho zaseknutí na skále. Více informací na stránce Spojení lan. (Poznámka: V tabulce v článku od Black Diamond je uvedena pro nás Evropany neobvyklá jednotka síly, a to lbf. Jedná se o poundal-force US, převod na Newtony je 1 lbf = 4,4482216153 N.)

    Odkaz: Black Diamond – What is the stongest rappel knot?