příroda

  • Časopis Berg und Steigen 3/2011

    5.12.2011

    V třetím čísle letošního ročníku metodického časopisu Berg und Steigen nalezneme opět řadu zajímavých článků. Hned v úvodních pasážích časopisu stojí za zmínku informace o provedení testu zachycení lezce do sebejistícího prusíku během spouštění. Test byl proveden s 7 mm prusíkovací smyčkou na 9,7 mm laně s výškou pádu 4 m při hmotnosti padajícího 80 kg. Prusíkovací smyčka pád zachytila, a tak němečtí metodici toto sebejištění při spouštění posvětili. Další krátkou zprávou z úvdoníku je upozornění na možnost samovolného vypnutí lana z karabiny Skyotec Passp s pojistkou zámku Pinch Lock. Najdeme zde také dotaz čtenáře ohledně navazování na kombinovaný úvaz, a kromě krátké odpovědi redakce také zařadila samostatný článek s fotoseriálovým návodem, jaké jsou současné standardy pro navazování na kombinovaný úvaz. Z velkých obsáhlých článků pak zvlášť upozorňujeme na článek Augenkrankheiten und verletzungen in den Bergenm který se věnuje možným poškozením očí ve leké nadmořské výšce, kde je intezivnější UV záření. Zajímavý je také článek Kletterunfalle im Frankenjura, který pojednává o úrazech při pádech v této skalní oblasti, jedná se o zpracování policejních statistik za léta 2002 až 2010. Další článek, který stojí za to na něj upozornit, je Vermisst am Grossglockner, jedná se o velmi podrobný rozbor smrtelné nehody, kdy hlavní příčinou byla špatná orientace v horském terénu. A poslední článek Achtung Stein!, to se málokdy vidí, se zabývá geologickými podmínkami Alp ve vztahu k lámavosti skály a z toho plynoucího nebezpečí pádu kamení. Velmi podrobný a zajímavý článek. Časopis Berg und Steigen vydává Rakouský alpský spolek (OEAV) ve spolupráci s dalšími alpskými spolky, některé články jsou zdarma k prohédnutí na webu ve formě souborů PDF, časopis a vybrané další soubory PDF jsou pak k dispozici po zaplacení předplatného.

    Odkaz: Berg und Steigen 3/2011

  • Berg und Steigen 2/2011

    4.7.2011

    Vyšlo druhé letošní číslo rakouského metodického časopisu Berg und Steigen. Vybíráme, co z jeho prolistování zaujme na první pohled. Jednak hned v úvodu je to upozornění na možné potíže s polohou karabiny v jistící pomůcce Mammut Smart Alpine při jištění druholezce s blokační funkcí. Karabina se zde může nastavit do určitých poloh, jež zabrání blokování lana. Pokud to jistič nepostřehne a lano pustí, odsednutý druholezec může spadnout. Dalším zajímavým poznatkem je nebezpečí anomálního zatížení osmičkového uzlu s tzv. vnitřní pojistkou. Vnitřní pojistka je způsob zajištění uzlu, kdy koncový zbytek lana vedeme zpět do uzlu. Jenže to zvětší objem uvázaného a utaženého uzlu, a tím i zvětší poloměr ohybu jednotlivých pramenů. Uzel se tak při anomálním (roztahujícím) zatížení rozváže. Jinak je toto číslo převážně zaměřené na problematiku klettersteigů. Obecně se mu věnuje článek Klettersteig, eine Empfehlung. Vedle toho je zde ještě podrobný článek Klettersteigsets, Brechendes Rückgrat o testování pádů na klettersteigu s modelem přesně imutujícím lidské tělo a jeho kostru, kdy měřili síly působící na různé části těla při pádu na klettersteigu. Dále v tomto čísle ještě nalezneme články o bezpečnosti při slackline, statistické údaje o rozdílech úrazovosti můžů a žen, článek o gelologii Alp a spoustu dalších témat. Časopis Berg und Steigen lze kromě papírového vydání získat i elektronicky, část článků je zadramo ke stažení jako PDF soubor, ostatní jsou ke stažení po zaplacení předplatného.

    Odkaz: Berg und Steigen 2/2011

  • Seminář ochrana přírody a horolezectví

    13.4.2011

    Český horolezecký svaz spolu s Agenturou ochrany přírody a krajiny pořádají seminář věnovaný vztahu ochrany přírody a horolezectví. Seminář se bude konat ve čtvrtek 14. dubna 2011 v Praze na Strahově, od 13:00 do 19:00. Cílem semináře je diskutovat o problémech, které se týkají horolezectví a ochrany přírody, přispět k vzájemnému vyjasnění zájmů a postojů a napomoci ke zlepšení spolupráci obou stran. Program semináře bude sestávat ze tří bloků: 1) První blok bude věnován právním aspektům ochrany přírody a vlivu horolezectví na přírodu; 2) Druhý blok bude zaměřen na vývoj a současné trendy horolezectví, údržbu skalních oblastí a vyjednávání s orgány ochrany přírody; 3) Poslední třetí blok bude věnován diskusi. Seminář je určen především pracovníkům orgánů ochrany přírody (správy národních parků, chráněných krajinných oblastí apod.), členům oblastních vrcholových komisí a správcům skal ČHS. K účasti jsou ale samozřejmě zváni i ostatní členové ČHS a všichni příznivci horolezectví a přírody, které tato problematika zajímá.

    Odkaz: Český horolezecký svaz – Seminář ochrana přírody a horolezectví

  • Čáp černý

    15.2.2011

    Vedle sokola stěhovavého, o kterém jsme zde psali nedávno, bývá dalším důvodem dočasného omezování lezeckých aktivit ve skalách také čáp černý (Ciconia nigra). Je zástupcem čeledi čápovitých (Ciconiidae). Je to velký, převážně černý pták s bronzovým leskem, červeným dlouhým zobákem a bílým břichem. Tento plachý, vzácnější obyvatel horských lesů, pahorkatin a lužních lesů žije jednotlivě a velmi skrytě. Hnízdo z klacků a větví bývá schováno v lesích v korunách starých stromů nebo na skalách. Je rozšířen ve většině střední a východní Evropy a v mírnějších oblastech Asie až po Dálný východ. Evropské a západoasijské populace táhnou na zimu do střední a západní Afriky, ostatní do Indie a Číny. Živí se převážně rybami a dalšími drobnými živočichy, které loví hlavně v menších vodních tocích. Snáší obvykle 3–5 vajec, ze kterých se po měsíci líhnou mláďata. Další fakta o tomto ptáku, a jak se mohou jeho životní zájmy křížit se zájmy horolezců naleznete v odkazovaném článku na webu Horyinfo.cz.

    Odkaz: Horyinfo.cz – Čáp černý

  • Sokol stěhovavý a horolezci

    2.2.2011

    Na webových stránkách Horyinfo.cz vyšel zajímavý článek o sokolu stěhovavém (falco peregrinus). Tento dravec je jedním z nejčastějších důvodů, proč je na určité období pro horolezce uzavírán vstup na některé skály. Sokol stěhovavý hnízdí převážně právě na skalách, přičemž z hnízdiště potřebuje mít před sebou volný prostor otevřené krajiny, ve které loví. Živí se nejčastěji jinými ptáky, které loví většinou za letu. Ruch dole pod skálou jej nijak neruší, mezi stromy ani nezalétává, a co se tam děje, jej neohrožuje a dalo by se říci ani nezajímá. Problém nastává, jakmile ruch vystoupí nad úroveň korun stromů a přiblíží se k jeho hnízdu. A toho jsou právě schopni toliko horolezci. Toť důvod, proč se musíme zrovna my uskromnit, zatímco turisté, cyklisté a další pozemšťané si zatím mohou „sokol nesokol“ drandit v lese. Tolik ve zkratce a další poučné informace o tomto dravém ptáku naleznete v odkazovaném článku, autorem je ornitoložka Soňa Tomková.

    Odkaz: Horyinfo.cz – Sokol stěhovavý