postupové jištění

  • Podebrání lana

    25.11.2013

    Na umělých stěnách je fixní postupové jištění umístěno v těsné blízkosti za sebou. Na první pohled to vzbuzuje pocit bezpečí a záruky pohodového a ničím nerušeného lezení.

    Jenže právě blízkost postupového jištění neustále způsobuje jednu chybu, která se nám většinou na přírodních skalách s velkými rozestupy mezi postupovými jištěními nestane.  Paradoxně tak prostředí, které má být bezpečné, produkuje nebezpečí, které nám v nebezpečném prostředí nehrozí.  Tou chybou je podebrání lana pod nižším postupovým jištěním při cvakání vyššího postupového jištění. Na krátkém fotoseriálu si ukážeme o co jde.

    Více »

  • Ostrá hrana na obroušené karabině

    16.10.2012

    Ostrá hrana na obroušené karabině tentokrát už zabila. Na webu Horyinfo.cz vyšel článek, který shrnuje dostupné informace ke smrtelné horolezecké nehodě: „Podle zprávy serveru UKclimbing.com došlo 22. září k tragické nehodě v oblasti Maletsch, kanton St. Gallen, Švýcarsko. Smrt místního horského vůdce a autora průvodců byla způsobena přetržením lana na hraně obroušené karabiny fixní expresky. Mario Luginbühl, 37letý horský vůdce a geolog, podle přátel opatrný lezec, kontrolovaně spadl při nácviku pohybové sekvence na sportovní cestě s fixní expreskou. Při pádu se lano přetrhlo na ostré hraně obroušené expresky a Mario utrpěl smrtelný úraz.“ V odkazovaném článku na Horyinfo.cz naleznete další souvislosti, odkazy na dostupné fotografie a články, které se zabývaly obdobnou nehodou, která se stala u nás v České republice v roce 2008, naštěstí tehdy bez vážnějších následků. Více v odkazovaném článku.

    Odkaz: Horyinfo.cz – Obroušená karabina zabíjela

  • Testování probroušených karabin

    13.8.2012

    Vladimír Těšitel z Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu (ČHS) provedl na žádost předsedy Centrální vrcholové komise ČHS Vladimíra Wolfa testování karabiny, která byla používána ve vratném bodě lezecké cesty, tj. ve slanění. Jednalo se o nerezovou karabinu INOX Pat CE 0082 ze sportovní cesty v Moravském krasu, která byla vlivem brusného účinku znečistěných lan v místě průchodu lana probroušena. Cílem testování bylo posoudit vliv tohoto opotřebení na bezpečnost karabiny a tím i na lezení. V rámci testování karabiny z Moravského krasu byly provedeny i testy obdobně opotřebovaných karabin z umělých stěn. O průběhu a výsledcích testování si můžete přečíst ve zprávě V. Těšitele, která je zveřejněna na stránkách ČHS.

    Odkaz: Český horolezecký svaz – Testování probroušených karabin

  • Prasklá karabina na Bořni

    6.6.2012

    Na webových stránkách Horyinfo.cz vyšel článek přinášející zprávu Bezpečnostní komise Českého horolezeckého svazu k případu prasklé karabiny při nehodě, která se v nedávné době stala na Bořni. Ve stručnosti si připomeňme, že se tehdy jednalo o menší pád, či spíše razantní odsednutí, do expresky postupového jištění, přičemž karabina praskla. Pád lezce naštěstí skončil bez úrazu, protože jej zachytila níže umístěná skoba. Podrobnosti jsou uvedeny ve starších článcích, na něž je uvnitř článku také odkazováno. Ze zprávy pak jednoznačně vyplývá, jaký byl mechanismus poškození karabiny a co k tomu vedlo. Jednalo se o špatnou polohu karabiny v oku borháku, kdy došlo k zatížení ve stavu s otevřeným zámkem. Podrobnosti v odkazovaném článku, kde je spousta fotografií z trhání karabin během srovnávacích zkoušek.

    Odkaz: Horyinfo.cz – Proč praskla karabina?

  • Možnost zlomení karabiny

    28.2.2012

    Je několik situací, ve kterých může dojít i k takové události, jako je zlomení karabiny postupového jištění. Právě těmto situacím se věnuje nedávný článek uveřejněný na webových stránkách Klettern.de. Celkově jsou zde zmíněny tři nejčastější situace. První je zaháknutí karabiny zobáčkem za ocelové lanko vklíněnce. Nosnost karabiny při takovém zatížení klesá až na 2 – 3 kN. Druhou zde uvedenou nebezpečnou situací je zatížení karabiny bočním lomem, kdy může nosnost poklesnout na zhruba 4 kN, i když v tomto případě je pokles nosnosti velmi závislý na konkrétní situaci, tvaru skály a polohy karabiny, takže se těžko měří a určuje nějaká průměrná hodnota poklesu nosnosti. Velmi to zde kolísá. Třetím příkladem je částečně probroušená karabina. Zde ale zlomení tolik nehrozí, to už by musela být karabina probroušená hodně, anebo by musela být zatížená ve stavu s otevřeným zámkem. Co ale u probroušených karabin hrozí, je přeseknutí lana o ostrou hranu zbroušené části, v rámci článku je i odkaz na starší článek o nehodě, která se stala u nás v České republice v Praze. Součástí celého článku o možných zlomení karabin je i několik fotografií, které jsou velké a názorné, takže vše je snadno k pochopení.

    Odkaz: Klettern.de – Karabiner konnen brechen

  • Nadebrání lana

    14.12.2011

    Při lezení v situaci, kdy nemá prvolezec cvaknuté ještě ani jedno postupové jištění, jde o věru napínavý moment, kdy v případě, že nám nějaký krok nevyjde, pád nevyhnutelně skončí na zemi. Pád na tvrdou zem je vskutku lezcova noční můra. A tak jakmile je první postupové jištění osazeno a cvaknuto, hoj – to je radosti! Pocit úlevy navozuje dojem, že už jsem za vodou. Ale kdepak. Často, a právě na dobře borháky zajištěných skalách nebo umělých stěnách je to ještě výraznější, boj o zdravé kosti teprve vrcholí. Zdaleka největší nebezpečí dopadu na tvrdou zem nám hrozí při dosahování druhého postupového jištění. Jako většina problémů má i tento původ v člověku a jeho chybě. Bez chyby člověka by toto nebezpečí nenastalo nebo bylo alespoň podstatně eliminováno. Tou chybou je uspěchání, snaha se rychle dostat pryč z nepříjemnosti. Taková typická lidská trampota – ve snaze uniknout potíži, dostaneme se do ještě větších potíží. Na následujícím příkladu se podíváme, jak to vzniká.

    Více »

  • Ovázání vklíněného kamene smyčkou

    24.10.2011

    Jednou z možností, jak zbudovat jistící bod, je mít kámen vklíněný ve spáře, a ten ovázat pomocnou smyčkou. Takový kámen můžeme sami do spáry umístit, ale to je spíše postup občas praktikovaný na jistícím stanovišti, kdy jsme na nějaké polici, máme volné ruce pro práci a i tam najdeme nějaký ten kámen, který se nám velikostí a tvarem hodí. Horší to je, pokud se s vklíněným kamenem setkáme během lezení, a on se nám nabízí jako zdaleka nejlepší jistící bod postupového jištění v okolí. Budiž, lze jej použít, ale je potřeba při tom postupovat promyšleně a dobře si kámen prohlédnout, a analyzovat jeho tvar a chování při případném zatížení. Vklíněný kámen není nic jiného, než v principu páka. Pokud vyvíjíme tlak na jeden jeho konec, bude se tím pádem pohybovat i jeho druhý konec. A my musíme vědět kam a za co tam bude držet nebo o co se opře. Na stránce Smyčkování jsou nyní dva nové obrázky, které ukazují asi nejtypičtější situace, kdy jedním způsobem ovázaný kámen se uvolní, ale při jiném způsobu ovázání drží. Nechybí ani návod, jak kámen ovázat dvojitým stabilizačním způsobem, který na kámen působí nejoptimálněji. Více na stránce Smyčkování.

    Odkaz: Smyčkování

  • Síly zatěžující různé jistící body

    17.10.2011

    Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

    Odkaz: Síly při jištění

  • Propojení vklíněnců pomocnou smyčkou

    3.10.2011

    Leckdy se stane, že vklíněnec ve skále nedrží dobře, je ralativně volný, ve skalní puklině se hýbe a hrozí, že pohyby lana jej ze skály vyhodí. V takové situaci může výrazně pomoci, když takový vklíněnec napneme opačným směrem k jinému jistícímu bodu, například k druhému vklíněnci. Toto propojení se ideálně provádí pomocí nějaké gumy. Tento návod už v učebnici je dávno zařazen na stránce Jištění vklíněnci. Jenže, co když takovou gumu nemáme zrovna k dispozici? Jednak to není běžná součást výbavy, ale také se může stát, že i když nějakou napínací gumu budeme mít, tak nemusí být zrovna vhodně dlouhá. Jako alternativní možnost se nabízí použít obyčejnou pomocnou smyčku. Pravda, nemá sice tak dobré napínací schopnosti jako guma, ale na druhou stranu ve většině případů ji zdařile a dostatečně nahradí. Jak toto napínací propojení dvou vklíněnců (anebo také jiných mobilních jistících prostředků, jako jsou například spárové smyčky, hexy, abalaky, atd.) provést, je nyní popsáno a ukázáno na novém obrázku na stránce Jištění vklíněnci.

    Odkaz: Jištění vklíněnci

  • Sbírání expresek při spouštění v převisu

    19.9.2011

    Na stránce Lanová záchrana je další rozšíření obsahu, který pojednává o spouštění prvolezce zpět dolů na jistící stanoviště poté, co mu při natahování došly síly, a musí se od nejvýše dosaženého postupového jištění vrátit. Tentokrát je zaměřeno na spouštění v převislé skále. Situace v převisech se při spouštění nebo obecně lanové záchraně příliš neliší od situace v traverzech, ale přesto je tu jeden podstatný rozdíl. V převisech často nemáme oporu pro nohy a lano je tak permanentně zatížené a napnuté spouštěným lezcem. V důsledku toho se komplikovaně vypínají expresky či karabiny postupového jištění ze skob. Aby lezec aspoň na chvíli trochu odlehčil lano, používá se k tomu takzvaná přitahovací smyčka. O co jde, jak má vypadat a jak se s ní pracuje je nyní ukázáno na odkazované stránce, kde je nový text a přehledný obrázek.

    Odkaz: Lanová záchrana