Dnes 27.3.2012 se v Alpském klubu Brno koná další přednáška, tentokrát zaměřená na pobyt v extrémních podmínkách. Cílem přednášky je představit velmi exotická a pro běžnou turistiku poněkud náročnější přírodní prostředí. Výklad vás zavede do vlhké a dusné Amazonie, kde neuplatníte sebelepší orientační smysl, žádný z moderních textilních materiálů a s pohorkami prostě pohoříte. V poušti šetříte vodu, vysoké výkyvy teplot a neustálý suchý vítr prověřují vaši psychiku a jemný písek pronikne do jakéhokoliv oblečení. Svět horských velikánů klade vysoké nároky nejen na výstroj, ale i na fyzickou kondici, protože výstup do 6.000 m n.m. se neobejde bez důkladné aklimatizace. Tato nezvyklá přírodní prostředí nelze prakticky navštívit bez zkušeností a pomoci domorodců, ale kromě vlastního dobrodružství v přírodě si odnesete i přátelství místních obyvatel, které tvoří minimálně polovinu všech těch úžasných zážitků. Přednáší: Dalibor Mahel.
Odkaz: Alpský klub Brno – Pohyb a pobyt v extrémních podmínkách
Na webovém portálu Pohora.cz vyšel článek zabývající se nebezpečím bouřek a blesků na horách. Pro toto téma je právě teď vhodný čas, protože jak v článku hned v úvodu upozorňují, je již i podle kalendáře jaro, a zanedlouho teplé dny přinesou specifické podmínky na horách. Jedním z typicky projevů tohoto počasí jsou bouřky. V článku vás nebudou zatěžovat složitými meteorologickými moudry o tom, jak bouřka vzniká, kolik máme tipů bouřek a jak se ionizuje atmosféra, apod. Článek se snaží zaměřit se spíše na jedno hlavní téma. Mezi lidmi koluje mnoho polopravd a mýtů, jak se při bouřce chovat. A právě tyto mýty se snaží článek uvést na pravou míru či je opravit. Součástí článku je také zajímavé video ukazující tzv. Eliášův oheň. Článek je stručný a jasný.
Na webu Horyinfo.cz vyšel v obnovéném vydání starší, ale stále užitečný článek Blesk a hory. Je záznamem z konference na dané téma, která se konala v 90. letech v Chamonix. Autorem je MUDr. Edvard Ehler. Pořadatelem onoho rozsáhlého kongresu byla Francouzská společnost pro elektřinu a elektroniku (Société des Electriciens et des Electronicines), i když v organizačním výboru byli i zástupci sportovních a lékařských organizací – Nemocnice Chamonix, Spolek horských vůdců, ENSA, Francouzská asociace horských pilotů. Program byl ze značné části zaměřen na technické a fyzikální problémy: teoretické otázky vzniku různých typů blesků a výbojů, jejich možná předpověď, ochrana technických zařízení (vedení elektrického proudu, elektráren, telefonní sítě, letadel, raket, ale i aut, horských lanovek, lyžařských vleků, rozhleden), normy v různých zemích a opatření preventivní i zajištění likvidací následků poškození bleskem a požárů. Nechyběly však ani podrobné informace obecně z prostředí hor a nebezpečí zásahu lidí bleskem v tomto prostředí. Více informací v odkazovaném článku.
Vyšlo další číslo časopisu Panorama, který vydává Německý alpský spolek (DAV), již páté číslo letošního ročníku. Jako vždy jsou v čísle zařazeny tři medotické články. První z nich, pojmenovaný Gewitter, jak název napovídá, se věnuje bouřkám a bleskům na horách. Už jen první údaj ze záhlaví článku, který nám oznamuje, že blesk má teplotu 30 tisíc stupňů a 100 milionů Voltů, dává vědět, že každá informace, která nás od tohoto vyvaruje, je opravdu hodně důležitá. Mimo samotný text je součástí článku i čtrnáct tipů, jak se při bouřce na horách chovat, když už se stane, že nás zastihne. Druhý metodický článek se věnuje populárnímu Slackline, autorem článku je Heinz Zak. Třetí článek je opět více využitelný pro běžnou horolezeckou praxi, a tradičně je věnován medicínské tématice, tentokrát první pomoci. Článek Erste Hilfe am Berg je stručným shrunutím hlavních zásad, které je potřeba dodržovat při první pomoci v horách. Časopis Panorama je zdarma ke stažení na webu Deutscher Alpenverein ve formě souborů PDF.
Vyšlo čtvrté číslo letošního ročníku časopisu Lidé a hory. Číslo obsahuje tyto metodické články. Zajištěné cesty II je pokračováním seriálu článků, které se věnují pohybu na klettersteigu (via ferrata). V tomto druhém díle se autoři zaměřili na popis druhů klettersteigů, typů jejich zajištění ocelovým lanem, a na jejich obtížnost. Součástí článku je velká tabulka různých druhů klasifikačních stupnic klettersteigů. Dalším článkem, který zaujme každého zvídavého čtenáře, je článek Nehody v rakouských Alpách v roce 2009. Také zde se jedná o seriál článků, a toto je jeho poslední díl. Přináší informace o rakouské pozemní horské záchranné službě, řada tabulek ukazuje počty záchranných akcí v jednotlivých regionech Rakouska, rozdělených i podle terénu či aktivity, při kterých se nehoda stala. Další tabulka ukazuje počty postižených podle národnosti. Posledním metodickým článkem tohoto čísla časopisu je článek Počasí na horách, který navazuje na článek v předešlém čísle časopisu, jenž se věnoval plánování horské túry s dětmi. A téma v tomto čísle pokračuje se zaměřením na to, jak sledovat předpověď počasí s ohledem na účast dětí na horské túře. V druhé části článku jsou pak rady pro to, jak s dětmi při zhoršení počasí v horách zacházet, jak je mít vybavené oblečením, a nechybí ani základní obecné opatření pro případ bouřky.
Na webu American Alpine Institute vyšel článek věnovaný tématu, které bývá často opomíjeno, ale které na horách trápí snad každého. A to přemíra slunečního záření a s tím spojené spáleniny kůže. „V průběhu mnoha let jsem nabyl přesvědčení, že největším nepřítelem pro horolezce není déšť, sníh nebo vítr, ale místo toho slunce“, to jsou úvodní slova z článku Jasona D. Martina. Nejprve se ve článku vyjmenovává nejobvyklejší způsoby, kterými se horolezci proti sluci chrání. Následuje řada rad a doporučení, jak postupovat, když už máme kůži spálenou a potřebujeme utišit bolest a kůži vyléčit. Součástí článku je i krátké animované video ukazující obecné postupy léčení sluncem spálené kůže.
Na větru je nám vždy větší zima, než při bezvětří. Na tom není nic překvapivého, to je stará známá skutečnost. Odborně se tento jev nazývá wind chill efekt nebo taky pocitová teplota. Lidské tělo vyvíjí teplo a to zahřívá vzduch v jeho bezprostředním okolí, což de facto znamená pod naším oblečením. Silný vítr ale působením tlaku tento ohřátý vzduch odvádí zrychleně pryč, a tak vliv zimy na lidský organismus je při větru urychlen. Rychleji tak můžeme prochladnout, podchladit se nebo utrpět omrzliny. Aby byla určitá představa, jak moc vítr zimu umocňuje, byl stanoven vzorec pro výpočet ekvivalentu teploty za větru ku teplotě při bezvětří (podrobnosti na anglické 
Zimní období je na vrcholu, měsíc březen nám tradičně přináší nejlepší podmínky pro zimní horolezectví v Tatrách i Alpách. Kromě radosti ale zimní hory přináší i specifické starosti. Asi hlavním strašákem zimních hor je tradičně v myslích horolezců lavina. A vcelku oprávněně, s ní opravdu žádné žerty nejsou. Ale pod vlivem tohoto fenoménu nesmíme zapomínat na prozaičtější zimní nebezpečí, a tím je náhlý zvrat počasí – či také zvaný vichřice, wettersturz, blizzard, anebo prostě totální humus, kombinující tři průserové složky: vítr, sněžení, mlhu. Tyto složky bohužel někdy tvoří kulisu posledního dějství… V následujícím textu si stručně řekneme, co udělat pro to, aby to nejlépe vůbec nenastalo, a když už do toho spadneme, tak co v tu chvíli dělat.
