jistící stanoviště

  • Chaos na jistícím stanovišti

    7.5.2013

    Jistící stanoviště má být výspou klidu, podle situace úkrytem nebo odrazovým můstkem pro naší psychiku při dalším postupu, má být oázou, kde znovu nabudeme rozumu po předešlém stresu. Aby jistící stanoviště vzbuzovalo pocit bezpečí, musí být přehledné, rychle a snadno pochopitelné. Je skutečným neštěstím a k vzteku, je-li na stanovišti chaos, zmatek a nejasnosti ohledně toho, co je k čemu připojeno, co za co drží a kam který konec lana vede. Zpravidla takové děsivé situace nastávají, když se na jednom jistícím stanovišti sejde vícero lezeckých družstev. Obvykle to nastává na koncích cest, například na vrcholu věže, kam vede několik cest, u slaňovacích stanovišť a vratných jistících bodů na konci cest. Následující obrázek ukazuje situaci ze života, není to připravené pro ukázku, tohle se opravdu stalo.

    Více »

  • Testování jisticích pomůcek

    30.7.2012

    Na stránkách webu Horyinfo.cz vyšlo zajímavé srovnání různých jisticích pomůcek. Testování proběhlo ve výcvikovém areálu v Klokočských skal a bylo zaměřené na nácvik chytání pádů a záchranu po pádu. Přitom byly otestovány různé druhy jistidel od klasické osmy až po nejnovětší výrobek Alpine Up firmy Climbing Technology. Především byly zkoušeny jisticí pomůcky Click Up, Alpine Up. Z dalších jisticích pomůcek byly otestovány osma, kyblíky Black Diamond ATC Guide, Petzl Reverso III a poloautomaty Tre Sirius a Grigri 2. Většina účastníků chytala pískem zaplněnou zátěž ze země, ale našli se odvážlivci, kteří chytali pád od kruhu, kdy se pádový faktor blížil číslu 2. Podrobnosti a četné fotografie v odkazovaném článku.

    Odkaz: Horyinfo.cz – Testování jistidel

  • Náraz jističe na skálu při zachycení pádu

    21.6.2012

    Na následujícím videu můžete vidět, jakou ránu dostane jistič na jisticím stanovišti ve stěně, když si poloautomatickou jisticí pomůcku, která neposkytuje prokluz lana, připne k sobě, či-li jistí tzv. nepřímo. Je to silná rána, tělo je bez milosti nahozeno na skálu. Mějte se před tím na pozoru, slabší povahy můžou v důsledku nárazu a bolesti přestat být schopni dalších činností na stanovišti. Vězte, že velké pády je potřeba jistit dynamicky, to jest s prokluzem lana v jisticí pomůcce. To znamená mít i k tomu patřičnou jisticí pomůcku, která to umožňuje. (Děkujeme radakci Horyinfo.cz za obětování se pro ukázku).

  • Různé propojovací smyčky

    7.2.2012

    Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek o propojovacích smyčkách, tedy o způsobech, jak propojit vícero jisticích bodlů pomocnou smyčkou, což se především provádí na jisticích stanovištích. Autorem článku je Jason Martin, a motivací pro napsání článku mu bylo setkání s jakousi rodinkou, která se ve skalách jistila přes tzv. americký smrtící trojúhelník. Tak v Americe nazávají špatně sestrojenou propojovací smyčku. Jak vypadá naleznete hned v úvodu tohoto článku. Další části článku uvádějí tři videa z produkce kanadského horského vůdce Mike Bartera, na kterých ukazuje, jaké jsou možnosti správně provádět propojení jistících bodů smyčkou, ať už se jedná o dva body, nebo i více. Samozřejmě ani zde všechny předvedené způsoby nejsou všemi možnými způsoby co existují, ale inspiraci zde lez nalézt, a především je dobré vidět, jak tuhle metodu dělají jinde. Jinak další způsoby také naleznete na stránce Propojovací smyčka i v naší učebnici.

    Odkaz: American Alpine Institute – Pre-Eqalized Anchor

  • Zabezpečení proti tahu nahoru tíhou jističe

    19.12.2011

    Na stránce Tah nahoru je nový obrázek a text popisující situaci, do které se můžeme dostat, když se nám nepodaří nalézt v místě jistícího stanoviště vhodný kotevní bod pro zbudování dolního kotvení pro protitah vzhůru. Konkrétně se jedná o situaci, kdy máme například dvě kotvení, která ale nejsou tutová, takže je záhodno je spojit propojovací smyčkou, abychom dosáhli rovnoměrného rozkladu síly, ale tato propojovací smyčka je delší, takže může při zatížení vzhůru dojít k jejímu nepříjemnému překlopení nahoru, což by prodloužilo pád jištěného lezce. A navíc se v daném místě nehodí přejít na zcela nepřímo realizované jištění, třeba z důvodu malého prostoru nad jističem, například nějaký převis nad místem jistícího stanoviště, kde není dobré, aby byl jistič při nepřímém jištění vysoko nadzdvižen. Ano, jedná se o málo pravděpodobnou kumulaci nepříznivých podmínek, ale občas se i to může stát. A právě pro tyto ojedinělé situace je zde takzvaná kombinace přímého a nepřímého jištění. O co jde, a jak to v modelovém případě vypadá, si lze prohlédnout od nynějška na stránce Tah nahoru.

    Odkaz: Tah nahoru

  • Propojovací smyčka s vůdcovským uzlem uprostřed

    28.11.2011

    Na stránce Propojovací smyčka je nová stať a obrázek věnovaný metodě propojení dvou kotevních bodů pomocí smyčky s uprostřed navázaným vůdcovským uzlem. Tato metoda byla nedávno vychválena v brožuře Bezpečné lezení II (info@hudy). A tak jsme ji raději zařadili i do naší učebnice, ale s řadou dodatků a upozornění na její některé krkolomnosti, které sdílí s ostatními metodami, jenž využívají k rozdělení propojovací smyčky na dvě ramena vůdcovský uzel. Jednak jako první je potřeba jasně říci, že se jedná o tzv. fixní propojení, tedy pro to, aby obě ramena propojovací smyčky byla rovnoměrně stejně zatížená, je nezbytné přesně vůdcovský uzel na smyčce umístit, jinak je pak zatížené jen jedno rameno propojovací smyčky. Další nevýhodou je, že po sestrojení když už jištění probíhá, nemůžeme provést žádnou korekci, ledaže bychom celý systém rozebrali, ale to je jaksi problém, když už v tom někoho jistíme. Když už používat fixní propojení (což v řadě případů má svůj důvod), tak se daleko lépe nabízejí ty způsoby, které využívají lodní uzel. I ty jsou na odkazované stránce uvedené.

    Odkaz: Propojovací smyčka

  • Jistící stanoviště na sněhu se zatíženým cepínem

    14.11.2011

    Na stránce Jistící stanoviště na sněhu je nový obsah věnovaný další možné metodě, jak v tomto terénu zbudovat jistící stanoviště. Jedná se o metodu určenou do měkkého sněhu, a slouží výhradně k dobírání druholezce. Pro zbudování potřebujeme pouze jeden cepín, karabinu HMS a jednu pomocnou smyčku s karabinou. Základem této konstrukce jistícího stanoviště je cepín zabodnutý topůrkem do sněhu ve vyhloubené prohlubni, jenž proti vysunutí nebo vytržení ze sněhové vrstvy zabezpečí jistič sám svou vahou tak, že se na něj posadí. Pomocnou smyčkou se provede jednak sebejištění jističe k tomuto cepínu, ale navíc také tato smyčka poslouží jako běžná propojovací smyčka s plovoucí karabinou pro rozklad síly v případě, že druholezec lano zatíží odsednutím. Jak to celé provést naleznete na názorných obrázcích na odkazované stránce, včetně text s nezbytnými doprovodnými radami pro tuto metodu. Jako všechna jistící stanoviště na sněhu je i tato metoda velmi citlivá na konkrétní podmínky a vlastnosti sněhu. Sníh je jen zmrzlá voda, navíc v sypkém stavu, takže o nějakém pevném bodu dávajícím nám naprostou jistotu si můžeme nechat jen zdát. Při pohybu na strmých sněhových svazích je naší největší jistotou jistota pohybu, tedy lezecká zdatnost a opakovaně získaná zkušenost s postupem v tomto terénu. Zkrátka lepší je nepadat, neodsedávat.

    Odkaz: Jistící stanoviště na sněhu

  • Jistící stanoviště s protitahem pomocí lana

    7.11.2011

    Na stránce Tah nahoru, která se zabývá konstrukcí jistícího stanoviště zajištěného proti tahu vzhůru, je nový obrázek, který ukazuje, jak toto zabezpečení realizovat pokud nemáme k dispozici pomocnou smyčku. V takovém případě musíme použít přímo lano, kterým se provede jak napnutí propojovací smyčky k dolnímu jistícímu bodu, tak se i jeho pomocí zajistí k jistícímu stanovišti jistič. Propnutí do protitahu se udělá pomocí lodních uzlů, které mají tu výhodu, že se dají povolovat a utahovat i poté, co jsou uvázány okolo karabiny. To nám umožňuje mít lano v uvolněném stavu při spojování jistícíhc bodů k sobě a provazování celého systému, což ulehčí práci, protože se tak lépe vážou uzly, a až když je vše hotové, provede se závěrečné napnutí a zpevnění výsledné konsturkce jistícího stanoviště. Jistící stanoviště s protitahem se buduje tam, kde by hrozilo, že tah vzhůru by mohl ze skály snadno vytrhnout jistící prostředky orientované na tah opačným směrem.

    Odkaz: Tah nahoru

  • Síly zatěžující různé jistící body

    17.10.2011

    Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

    Odkaz: Síly při jištění

  • Nástup do cesty shora

    1.9.2011

    Na webu American Alpine Institute vyšel článek Top Managed Belays, který se věnuje poměrně málo zmiňované záležitosti při lezení, a to situaci, kdy k horolezecké cestě přistupujeme shora. Typická je situace nějaké rokle nebo kaňonu, kam do spodních míst není snadný přístup. Samozřejmě je možné tam slanit, a pak lézt nahoru jako při běžné akci, ale to nemusí být vždy výhodné. Například velmi tipická je situace začátečníků, kteří si ještě netroufají natahovat výstupové cesty, a ti právě často postupují tak, že nad skálu dojdou někudy naokolo pěšky, a dolů se jeden lezec spustí na laně, a druhý jej pak s horním jištěním dobírá z horního jistícího stanoviště. I takový postup může mít své záludnosti (zpravidla nevidíme na lezce, není snadné trefit linii výstupu), ale i výhody (kamení urvané lezcem nepadá na jističe, méně se protahuje lano při odsednutí lezce než při rybaření, méně je zatěžován kotevní bod než při rybaření, apod.). Nad všemi těmito a dalšími faktory se v odkazovaném článku zamýšlí Jason D. Martin.

    Odkaz: American Alpine Institute – Top Managed Belays