jistící bod

  • Pevnost jisticích prostředků v ledu

    25.3.2013

    I když je už zimní sezóna pomale u konce, informace týkající se zimního horolezectví určitě nejsou zbytečné. Vždyť už za 8 měsíců je zima zase tady! V posledním čísle časopisu Montana (ročník 2013, číslo 1) je zajímavý a přínosný článek Jištění v ledu, který pojednává o studii „Ice Climbing Anchor Strength: An In-depth Analysis“, autoři J.M.Beverly a S.W.Attaway, která se zabývá pevností jištění v ledu, konkrétně různými způsoby zavrtání šroubů v ledu, především situací, kdy je šroub zavrtáván do již dříve udělaného otvoru v ledu, a také pevností různých typů Abalakovových hodin. Pro všechny příznivce ledového lezení je to doporučení hodná, ba až povinná četba. Článek napsal a do českého jazyka přepracoval Roman Kubiena.

    Odkaz: Montana 1/2013

  • Možnost zlomení karabiny

    28.2.2012

    Je několik situací, ve kterých může dojít i k takové události, jako je zlomení karabiny postupového jištění. Právě těmto situacím se věnuje nedávný článek uveřejněný na webových stránkách Klettern.de. Celkově jsou zde zmíněny tři nejčastější situace. První je zaháknutí karabiny zobáčkem za ocelové lanko vklíněnce. Nosnost karabiny při takovém zatížení klesá až na 2 – 3 kN. Druhou zde uvedenou nebezpečnou situací je zatížení karabiny bočním lomem, kdy může nosnost poklesnout na zhruba 4 kN, i když v tomto případě je pokles nosnosti velmi závislý na konkrétní situaci, tvaru skály a polohy karabiny, takže se těžko měří a určuje nějaká průměrná hodnota poklesu nosnosti. Velmi to zde kolísá. Třetím příkladem je částečně probroušená karabina. Zde ale zlomení tolik nehrozí, to už by musela být karabina probroušená hodně, anebo by musela být zatížená ve stavu s otevřeným zámkem. Co ale u probroušených karabin hrozí, je přeseknutí lana o ostrou hranu zbroušené části, v rámci článku je i odkaz na starší článek o nehodě, která se stala u nás v České republice v Praze. Součástí celého článku o možných zlomení karabin je i několik fotografií, které jsou velké a názorné, takže vše je snadno k pochopení.

    Odkaz: Klettern.de – Karabiner konnen brechen

  • Různé propojovací smyčky

    7.2.2012

    Na webových stránkách American Alpine Institute vyšel článek o propojovacích smyčkách, tedy o způsobech, jak propojit vícero jisticích bodlů pomocnou smyčkou, což se především provádí na jisticích stanovištích. Autorem článku je Jason Martin, a motivací pro napsání článku mu bylo setkání s jakousi rodinkou, která se ve skalách jistila přes tzv. americký smrtící trojúhelník. Tak v Americe nazávají špatně sestrojenou propojovací smyčku. Jak vypadá naleznete hned v úvodu tohoto článku. Další části článku uvádějí tři videa z produkce kanadského horského vůdce Mike Bartera, na kterých ukazuje, jaké jsou možnosti správně provádět propojení jistících bodů smyčkou, ať už se jedná o dva body, nebo i více. Samozřejmě ani zde všechny předvedené způsoby nejsou všemi možnými způsoby co existují, ale inspiraci zde lez nalézt, a především je dobré vidět, jak tuhle metodu dělají jinde. Jinak další způsoby také naleznete na stránce Propojovací smyčka i v naší učebnici.

    Odkaz: American Alpine Institute – Pre-Eqalized Anchor

  • Správné horní jištění přes vratný bod

    6.2.2012

    Na webových stránkách Klettern.de vyšel před časem článek zabývající se správným horním jištěním přes vratný bod, tedy při tom, co v Čechách nazýváme slangově „rybaření“. Samotný článek není jiahk rozsáhlý, ale jeho součástí je fotogalerie s osmnácti obrázky, které zachycují nejobvyklejší situace, jenž při horním jištění přes vratný bod nastávají. Nejprve jsou ukázány obvyklé výjevy, jak mnohdy uchycení lana ve vratném jisticím bodu vypadá. Zkrátka obvyklá praxe. Následují pak obrázky, které ukazují, jak tato obvyklá praxe je mnohdy nedostačující, a jsou ukázány způsoby, jak lano lépe zajistit, jak zálohovat jištění, chránit lano před odíráním o skálu, nechybí ani upozornění na nebezpečí kyvadlového pádu lezce po odsednutí. Na závěr jsou pak zařazeny fotografie s vyloženě nebezpečnými chybami, jako je vedení lano jen nylonovou smyčkou, dvě lana současně v jedné karabině nebo vedení lana přes ostrou skalní hranu. Fotografie jsou přehledné a názorné.

    Odkaz: Klettern.de – Richtig Topropen

  • Nadebrání lana

    14.12.2011

    Při lezení v situaci, kdy nemá prvolezec cvaknuté ještě ani jedno postupové jištění, jde o věru napínavý moment, kdy v případě, že nám nějaký krok nevyjde, pád nevyhnutelně skončí na zemi. Pád na tvrdou zem je vskutku lezcova noční můra. A tak jakmile je první postupové jištění osazeno a cvaknuto, hoj – to je radosti! Pocit úlevy navozuje dojem, že už jsem za vodou. Ale kdepak. Často, a právě na dobře borháky zajištěných skalách nebo umělých stěnách je to ještě výraznější, boj o zdravé kosti teprve vrcholí. Zdaleka největší nebezpečí dopadu na tvrdou zem nám hrozí při dosahování druhého postupového jištění. Jako většina problémů má i tento původ v člověku a jeho chybě. Bez chyby člověka by toto nebezpečí nenastalo nebo bylo alespoň podstatně eliminováno. Tou chybou je uspěchání, snaha se rychle dostat pryč z nepříjemnosti. Taková typická lidská trampota – ve snaze uniknout potíži, dostaneme se do ještě větších potíží. Na následujícím příkladu se podíváme, jak to vzniká.

    Více »

  • Propojovací smyčka s vůdcovským uzlem uprostřed

    28.11.2011

    Na stránce Propojovací smyčka je nová stať a obrázek věnovaný metodě propojení dvou kotevních bodů pomocí smyčky s uprostřed navázaným vůdcovským uzlem. Tato metoda byla nedávno vychválena v brožuře Bezpečné lezení II (info@hudy). A tak jsme ji raději zařadili i do naší učebnice, ale s řadou dodatků a upozornění na její některé krkolomnosti, které sdílí s ostatními metodami, jenž využívají k rozdělení propojovací smyčky na dvě ramena vůdcovský uzel. Jednak jako první je potřeba jasně říci, že se jedná o tzv. fixní propojení, tedy pro to, aby obě ramena propojovací smyčky byla rovnoměrně stejně zatížená, je nezbytné přesně vůdcovský uzel na smyčce umístit, jinak je pak zatížené jen jedno rameno propojovací smyčky. Další nevýhodou je, že po sestrojení když už jištění probíhá, nemůžeme provést žádnou korekci, ledaže bychom celý systém rozebrali, ale to je jaksi problém, když už v tom někoho jistíme. Když už používat fixní propojení (což v řadě případů má svůj důvod), tak se daleko lépe nabízejí ty způsoby, které využívají lodní uzel. I ty jsou na odkazované stránce uvedené.

    Odkaz: Propojovací smyčka

  • Jistící stanoviště na sněhu se zatíženým cepínem

    14.11.2011

    Na stránce Jistící stanoviště na sněhu je nový obsah věnovaný další možné metodě, jak v tomto terénu zbudovat jistící stanoviště. Jedná se o metodu určenou do měkkého sněhu, a slouží výhradně k dobírání druholezce. Pro zbudování potřebujeme pouze jeden cepín, karabinu HMS a jednu pomocnou smyčku s karabinou. Základem této konstrukce jistícího stanoviště je cepín zabodnutý topůrkem do sněhu ve vyhloubené prohlubni, jenž proti vysunutí nebo vytržení ze sněhové vrstvy zabezpečí jistič sám svou vahou tak, že se na něj posadí. Pomocnou smyčkou se provede jednak sebejištění jističe k tomuto cepínu, ale navíc také tato smyčka poslouží jako běžná propojovací smyčka s plovoucí karabinou pro rozklad síly v případě, že druholezec lano zatíží odsednutím. Jak to celé provést naleznete na názorných obrázcích na odkazované stránce, včetně text s nezbytnými doprovodnými radami pro tuto metodu. Jako všechna jistící stanoviště na sněhu je i tato metoda velmi citlivá na konkrétní podmínky a vlastnosti sněhu. Sníh je jen zmrzlá voda, navíc v sypkém stavu, takže o nějakém pevném bodu dávajícím nám naprostou jistotu si můžeme nechat jen zdát. Při pohybu na strmých sněhových svazích je naší největší jistotou jistota pohybu, tedy lezecká zdatnost a opakovaně získaná zkušenost s postupem v tomto terénu. Zkrátka lepší je nepadat, neodsedávat.

    Odkaz: Jistící stanoviště na sněhu

  • Ovázání vklíněného kamene smyčkou

    24.10.2011

    Jednou z možností, jak zbudovat jistící bod, je mít kámen vklíněný ve spáře, a ten ovázat pomocnou smyčkou. Takový kámen můžeme sami do spáry umístit, ale to je spíše postup občas praktikovaný na jistícím stanovišti, kdy jsme na nějaké polici, máme volné ruce pro práci a i tam najdeme nějaký ten kámen, který se nám velikostí a tvarem hodí. Horší to je, pokud se s vklíněným kamenem setkáme během lezení, a on se nám nabízí jako zdaleka nejlepší jistící bod postupového jištění v okolí. Budiž, lze jej použít, ale je potřeba při tom postupovat promyšleně a dobře si kámen prohlédnout, a analyzovat jeho tvar a chování při případném zatížení. Vklíněný kámen není nic jiného, než v principu páka. Pokud vyvíjíme tlak na jeden jeho konec, bude se tím pádem pohybovat i jeho druhý konec. A my musíme vědět kam a za co tam bude držet nebo o co se opře. Na stránce Smyčkování jsou nyní dva nové obrázky, které ukazují asi nejtypičtější situace, kdy jedním způsobem ovázaný kámen se uvolní, ale při jiném způsobu ovázání drží. Nechybí ani návod, jak kámen ovázat dvojitým stabilizačním způsobem, který na kámen působí nejoptimálněji. Více na stránce Smyčkování.

    Odkaz: Smyčkování

  • Síly zatěžující různé jistící body

    17.10.2011

    Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.

    Odkaz: Síly při jištění

  • Karabiny ve vratném jistícím bodu

    10.10.2011

    Při lezení s horním jištěním přes vratný jistící bod, hovorově se tento styl jištění nazývá „rybaření“, je vratný jistící bod mnohdy naším jediným jištěním. Proto mu musí být věnována náležitá pozornost.  Doposud byly záležitosti týkající se tohoto jištění převážně popsány v učebnici textem, ale nyní jsou na příslušné stránce dodány nové další obrázky, čímž je vše názornější, a lépe to pomůže pochopit, jak vratný jistící bod zkonstuovat. Uvedené novinky na příslušné stránce se věnují různým způsobům použití karabin ve vratném jistícím bodě, kdy hlavním cílem je to, aby nedošlo k nechtěnému samovolnému vypnutí lana z karabiny. Jako základ je vzata karabina s pojistkou zámku, a od tohoto se rozvíjejí další situace, kdy buď uvedenou karabinu nemáme, a musíme ji nějak nahradit, nebo je stiuace taková, že ani jedna karabina s pojistkou zámku nestačí, a je potřeba lano více zajistit nebo zálohovat. Současně je potřeba dbát na to, aby lano karabinou vratného jistícího bodu hladce procházelo. Jak všechno toto zabezpečit a jak by to mělo vypadat je nyní možné vidět na nových obrázcích na stránce Horní jištění.

    Odkaz: Horní jištění