Na stránce Síly při jištění přibyl nový text, tabulka a obrázky, které se věnují různým formám zatížení jistících bodů. Jednak první novinkou je zde tabulka s hodnotami zatížení, které reálně vznikají při pádu lezce z různých výšek. Uvedené údaje pocházejí z měření provedených bezpečnostní komisí Německého alpského spolku (DAV). Na to navuzuje další obvyklá situace, a to odsednutí lezce do vratného jistícího bodu. Zde opět v důsledku vektorového součtu sil může síla zatěžující jistící bod nabýt větších hodnot, než je jen prostá tíha odsedlého lezce. Dalšími situacemi, při kterých dochází k zatížení jistícího bodu je prosté jištění druholezce z horního jistícího stanoviště. Dalo by se čekat, že zde už bude zatížení odpovídat tíze druholezce, ale kdepak. Může být, že zatížení bude mnohem silnější, než je pouhá tíha člověka na pozici druholezce. Dále jsou také zmíněny situace při slaňování a při sólolezení se sebejištěním pomocí blokantů.
Odkaz: Síly při jištění
Na stránce Jištění na klettersteigu je nový obrázek a popis toho, kterak se zafixovat na ocelovém laně klettersteigu. Důvodů něco takového provádět může být celá řada. Nejtypičtější je, že nám dojdou síly při postupu od jednoho kotevního bodu k druhému, a z oprávněného strachu před pádem si raději chceme odsednout. Ale potřeba provedení tohoto manévru může potkat i zdatné borce. Například v zácpě mnoha lezců, kdy nelze lézt dál, a my najednou zjistíme, že visíme za ruce uprostřed úseku mezi kotveními, a nahoru k nejbližšímu kotvení se už nevejdeme, protože tam visí hrozen cizích lezců. A pak to přijde, potřeba si odsednout do svislého ocelového lana. Ale jak to provést? Jednou z improvizovaných možností je zafixovat karabinu jistící smyčky klettersteig-setu k lanu pomocí Prohaskova prusíku. Jak se to dělá, a na co si při tom dát pozor, naleznete o nynějška na stránce Jištění na klettersteigu.
Na stránce 
