• Trauma z visu na laně

    Při volném visu osoby zavěšené na laně hrozí tzv. trauma z visu.

    Visem je míněn stav volného zavěšení v prostoru, bez jakékoliv opory pro nohy nebo ruce. Je-li člověk v této situaci navíc ještě v bezvědomí, je na tom hůře, neboť svalstvo těla se při bezvědomí uvolní, a popruhy úvazu se do těla zaříznou hlouběji a způsobí větší zaškrcení cév. Trauma z visu se pak rozvíjí rychleji.

    Vznik traumatu při použití samotného prsního úvazu

    V důsledku zaškrcení cév a nervů v podpaždí dochází k poruchám citlivosti rukou, mravenčení, brnění, až k úplnému znehybnění rukou – obrně. Následně postižený již není schopen si nijak sám pomoci, stane se bezvládným. V tuto chvíli jsou průvodními jevy: otoky paží, nehmatný tep, neměřitelný krevní tlak při šokovém stavu. Souběžně probíhá ochabnutí svalstva břicha a nohou, kde se rozšíří žíly, v nichž se nahromadí až 60 % krve, která se nalézá mimo hrudník. Tato krev se nevrací k srdci, následkem čehož se rozvine šok.

    Poznámka: Při použití sedacího, kombinovaného nebo celotělového úvazu hrozí rozvinutí šoku při visu také, ale nástup je pomalejší, a především nejsou primárně zasaženy ruce.

    Časové intervaly nastupujících poškození

    Při navázání jen na prsní úvaz

    • několik málo minut po pádu dochází k obrně (může už po 2 min), a následně k rozvinutí traumatu z visu (může už 20 min. po pádu)
    • při vyproštění do 30 min. visu je šance na záchranu a uzdravení bez následků
    • v době po 30 min. visu může nastat smrt, po 2 hodinách visu je smrt již velmi pravděpodobná

    Při navázání na sedací, kombinovaný nebo celotělový úvaz

    • je-li postižený v bezvědomí a jeho tělo je bezvládné, trauma z visu rozvine po cca 1 hodině visu
    • po delší době visu při bezvědomí může nastat smrt
    • je-li člověk při vědomí, a bez zranění, je možná doba visu bez následků těžko odhadnutelná; z počátku visu se lze vzpírat rukama za lano, odlehčovat dolním končetinám, a později střídavě více zatěžovat jednu, a pak druhou nohu ve stehenních popruzích sedáku; to vše rozvinutí traumatu z visu oddaluje

    První pomoc

    Postiženého co nejdříve vyprostit z visu na laně, a spustit jej na zem (skalní rampu, lávku, apod.). Nyní nastává kritická situace.

    Předně si je třeba uvědomit: 1.běžná protišoková poloha (např. když při krvácení vznikne hypovolemický šok) postiženého je leh na zádech s mírně zdvihnutýma nohama; 2.kříšení – resuscitace – probíhá také při položení postiženého na záda. Nutno dodržovat jednoznačné pravidlo: Postiženého po vyproštění z visu neukládat do vodorovné polohy!!! Postižený traumatem z visu na laně má v dolní polovině těla v žilách množství krve, která se po položení postiženého do vodorovné polohy prudce a ve velkém objemu nahrne do pravé části srdce. Srdce je tak zahlceno, následkem čehož dojde k selhání srdce. Nastává smrt. Z doložených případů je známo stěžování si postižených krátce před smrtí na dušnost, pocit úzkosti, bolesti na hrudníku.

    Ovšem předpokládejme, že u postiženého již došlo k zástavě dechu nebo i srdeční činnosti. Jak máme provést kříšení (umělé dýchání a srdeční masáž), když postiženého nesmíme položit? V případě srdeční zástavy (laicky řečeno srdeční pumpa a jí poháněný oběhový systém se zastavil) není návrat žilní krve tak masivní, a zahlcení srdce nehrozí. Proto v případě srdeční zástavy je možno postiženého položit do vodorovné polohy a zahájit obvyklou resuscitaci.

    Další opatření při první pomoci:

    • pokud je hmatný tep, držet vyproštěného ve svislé poloze
    • provádět masáž bérců, tj. dolních částí nohou, holeně, lýtka
    • je-li postižený při vědomí, nutíme jej pohybovat prsty u nohou, bérci a stehny
    • po 10 min. si smí postižený dřepnout, později sednout; čím déle byl postižený ve visu, tím pomaleji postupovat
    • transport provádět v sedě nebo ve schoulené poloze; za žádnou cenu nedovolit postiženému chůzi!!!
    • byl-li postižený ve visu v samotném prsním úvazu déle jak 30 minut, musí být transportován do nemocnice vybavené umělou ledvinou, neboť hrozí možnost selhání ledvin

    Pokud není možné brzké vyproštění z visu (například vis pod převisem a lano nedosahující na zem), a lze předpokládat delší vis při čekání na záchranu, je potřeba postiženého ještě předtím, než se rozvine trauma z visu, zavěsit ve vodorovné poloze tak, aby se mu co nejméně popruhy úvazu zařezávaly do těla (okolo stehen, pasu a hrudníku). Nejlépe toho dosáhneme zbudováním improvizovaných lanových nosítek, které podepírají tělo postiženého na více místech, čímž se dosáhne rozložení síly a zmenšení možného zaškrcení částí těla postiženého.

    Na vysvětlenou…

    Šok – je těžký, život ohrožující stav, při němž dochází k selhání krevního oběhu a těžké poruše prokrvení tkání a orgánů. Tkáně trpí nedostatkem kyslíku, živin a nedostatečným odplavováním zplodin. Dochází k těžké poruše funkcí prakticky všech životně důležitých orgánů (plic, ledvin, srdce, jater, mozku, atd.). Není-li energicky a včas léčen, postižený umírá na selhání životně důležitých funkcí.

    Mimo zde uvedený vis na laně je šokem ohrožen člověk s velkým krvácením, s těžkými průjmy při současném nedostatku tekutin, s rozsáhlým infarktem myokardu, dále člověk silně alergický po hmyzím bodnutí, také nemocný s těžkou infekcí, nebo silně popálený.

    Příznaky šoku: Nápadná bledost kůže, studený lepkavý pot, tlak krve klesá při vzrůstání frekvence tepu, ale tep je slabý, tzv. „nitkovitý“, v pozdější fázi se objevují poruchy vědomí.

    Externí odkaz: Trauma z visu – Diplomová práce, Jan Smolek, 2009