Přilba

Přilba je jednou z nejdůležitějších ochranných pomůcek z výstroje horolezce. Ochraňuje hlavu, jejíž zranění je značně nepříjemné a potencionálně vždy velmi nebezpečné. V hlavě se nachází mozek, centrální orgán nervové soustavy, a jeho sebemenší poranění může mít vážné následky. Horolezec je během své akce v řadě situací ohrožen úderem do hlavy, jednak je to nebezpečí pádu v členitém skalním terénu, kdy ztrácí možnost ovládat polohu svého těla a pádem může být vržen proti skále, a zadruhé je to nebezpečí zásahu ze shora padajícím předmětem, což je obzvláště nepříjemné, protože to je věc, kterou člověk obvykle nemůže ovlivnit a jejíž zásah nečeká, a nemůže se jí aktivně bránit. Nejčastěji se jedná o padající kameny, ale jsou také známé případy, kdy na horolezce spadla nějaká část výbavy jiného horolezce, nebo na skalách s velkou návštěvností dokonce i přímo osoba jiného horolezce, i to je možné.

V horolezectví je nutné používat přilby výhradně určené pro tento sport. Její parametry určuje norma EN 12492. Jakékoliv jiné přilby, například určené na cyklistiku, vodáctví, motorky, apod., jsou nevhodné a nesplňují bezpečnostní předpoklady.

Horolezecká přilba se sestává z několika částí. Jednak je to vlastní skelet (skořepina) přilby, která chrání svrchní část hlavy. Skelet plní funkci vnějšího štítu, který odrazí sílu působící na přilbu. Uvnitř skeletu se nachází polstrování, které má za úkol absorbovat, tlumit vnější sílu, ale také svým tvarem umožňuje pohodlné usazení přilby na hlavu. Součástí polstrování bývá u určitého typu přilb obvodový pás, který podobně jako čelenka obepíná dokola hlavu, a na něm je převážně přilba na hlavě posazená. Každý člověk má nějak jinak velkou hlavu, takže nutnou součástí přilby musí být systém pro nastevení velikosti přilby. Aby přilba z hlavy nespadla, připevňuje se k ní pomocí podbradního pásku, který se spojuje přezkou. Hlava se při pohybu dokáže značně potit, takže aby nedocházlo k zapařování uvnitř přilby, je přilba vybavena větracími otvory. V nočním čase či ve tmě podzemních prostor či ledovcových trhlin musíme používat čelovou svítilnu, a aby šla k přilbě přidělat, je nutné na ní mít nějaký systém pro uchycení čelové svítilny.

Schéma přilby - a) svrchní skelet přilby - b) polstrování - c) obvodový pás - d) podbradní pásek - e) přezka na podbradním pásku - f) systém nastavení velikosti - g) systém pro uchycení čelové svítilny - h) větrací otvory

Obecně lze v současnosti přilby rozdělit na dva typy, a to jednak na typ horská přilba, která je robustnější konstrukce, má hutný, pevný plastový skelet, a pak je to takzvaná odlehčená přilba, jejíž skelet je vyrobený z tvrzeného polystyrenu, a která je určená pro lezení ve skalách. Mezi těmito dvěma typy se nachází celá škála konstrukcí, kdy se výrobci snaží o kompromis mezi hmotností a pevností, ale nakonec vždy konstrukční detaily zařadí danou přilbu do jedné z těchto dvou skupin.

Horská přilba

Jak sám název tohoto typu přilby napovídá, je určen pro použití v horách. Akce v horách je vždy trdší a náročnější, a to se v požadavcích kladených na přilbu vždy projeví. První a nejdůležitější je si uvědomit, že akce v horách znamená časově delší pobyt v horolezeckém terénu. Jinými slovy z hor nemůžeme odejít v jedné minutě, nelze jen tak, když se nám to přestane hodit, záležitost ukončit. I když se z hor rozhodneme stáhnout, chvíli to trvá. Sestup není v horách vždy snadný a celkové opuštění horolezeckého terénu může trvat několik hodin. A teď si představte – spadnete nebo vás zasáhne kámen, dojde k částečnému poškození přilby. A co teď? Vlastně ať už budete dál dělat cokoliv, přilbu budete i nadále potřebovat, protože budete pořád v horolezeckém terénu. A tady je jádro problému – byť částečně poškozená přilba, pořád vám musí ještě aspoň trochu chránit hlavu. Proto přilby do hor musí být takové konstrukce, aby snesly vícero úderů po sobě, aby poškození jedno bodu upevnění nosného systému je hned naráz nevyřadilo z funkčnosti.

Horská přilba

Horské přilby jsou proto robustní konstrukce, svrchní skelet je vyroben z hutného, tvrdého plastu. Nosný systém uvnitř přilby by měl být tvořen obvodovým pásem, který je ke skeletu připevněn minimálně čtyřmi body uchycení, není ani výjimkou, že další části polstrování jsou dál uchyceny na jiných, nezávislých bodech. Důležitá vlastnost je zkrtátka ta, že v případě destrukce jednoho bodu upevnění, zbylé dál jakž takž postačují pro nasazení přilby na hlavě, takže jsme při slanění nebo záchranné akci, kdy opouštíme horolezecký terén, aspoň trochu dál chráněni.

Vnitřek horské přilby. Obvodový pás je uchycen na čtyřech místech (body A), a polstrování tvořená dalšími pásy je rovněž uchyceno na čtyřech jiných místech (body B). V souhrnu se celkově na uchcení celého systému podílí osm bodů.

Daní za odolnější konstrukci horské přilby je její hmotnost. Nicméně i tak se jedná o přijatelnou váhu. Obvykle horská přilba váží něco okolo cca 300 – 400 g.

Další nutnou součástí horské přilby je, aby systém pro nastavení velikosti umožňoval dostatečné zvětšení pro použití zimní čepice. V horách i v létě dokáže být zima, takže musíme mít možnost si přilbu posadit na hlavu i při použití přilnavé, elastické zimní čepice. Posazení přilby na čepici je nutné si vyzkoušet ještě v klidu před akcí, čepice nesmí bránit pohodlnému a funkčnímu usazení přilby. Přilba na čepici nesní vlát, kývat se nebo sklouzávat z hlavy. Tomu je nutno přizpůsobit i správný výběr čepice.

Jak už bylo řečeno, akce v horách bývají časově delší, takže není nic neobvyklého, že nás tam zastihne setmění. A ve tmě to bez svítilny dál nejde. Tudíž horská přilba musí obsahovat systém pro uchycení čelové svítilny.

Tip: Když si budete pořizovat horskou přilbu nebo bundu s kapucí, zkoušejte v obchodě oboje zároveň. Bunda by měla být taková, aby kapuce bundy šla snadno přetáhnout přes přilbu, a poté šlo hlavou bez problémů otáčet vpravo vlevo, nahoru dolů, kapuce by neměla omezovat pohyb.

Odlehčená přilba

Čím je lezení obtížnější, tím je váha přilby nepříjemnější. To vedlo výrobce a uživatele ke snaze mít lehké přilby. Dosahuje se toho především pomocí speciálních materiálů a chudší konstrukce. Skelet je u tohoto typu přilby většinou vyroben z tvrzeného polystyrenu, jehož vnější povrch je vyztužen velmi tenkou laminátovou vrstvou.

Polstrování a úchytný systém je většinou velmi prostý, tedy i tlumící funce je zde jiná. Roli tlumícího prvku totiž přebírá i vnější skelet. Jeho mocnější vrstva polystyrenu je určena k absorbci působící vnější síly, a to i za cenu její destrukce. Jinými slovy – tím že přilba praskne, dojde k pohlcení vnější síly a hlava zůstane uchráněna. Ovšem to znamená, že je to přilba na jedno použítí (tj. pro „jeden náraz“).

Odlehčená přilba

Pokud má přilba málo úchytných bodů, kterými je ke skeletu připevněn nosný systém přilby, a destrukce zasáhne přilbu tak, že jeden z těchto bodů je poškozen, celý systém uchycení se zhroutí a přilbu již nedokážeme na hlavu nasadit.

Výrazně odlehčená přilba postrádá obvodový pás. Podbradní pásek je uchycen pouze na třech místech. Šipka ukazuje, jak je jedno z těchto míst blízko okraje přilby, která je tvořena pouze tvrzeným polystyrenem.

Odlehčená přilba, jejíž nosný systém se zhroutil po prvním větším nárazu.

Odlehčené přilby jsou tak především určeny pro použití na skalách, zhruba vysokých na jednu lanovou délku, kdy v případě nějakého incidentu a poškození přilby, prostě lezec slaní nebo je spuštěn na zem, a v ten okamžik je pryč z horolezeckého terénu. Na skalách má taková přilba pro „jeden náraz“ smysl. Navíc se na skalách spíše lezou obtížnější cesty, tudíž spíše tady oceníme lehkou přilbu.

Robustnější odlehčené přilby

U některých odlehčených přileb, jejichž skelet je z tvrzeného polystyrenu, se tak výrobci snaží zvýšit robustnost konstrukce, aby nosný systém přilby nebyl tak snadno rozbitelný. Vzniká tak jakýsi hybridní typ přilby (robustnější odlehčená přilba). Nicméně přes všechnu snahu platí, že hlavním kritériem je, zda přilba v případě destrukce libovolného úchytného bodu ztratí svou funkčnost, nebo ne. Tento detail v konstrukci vždy nakonec rozhodne, zda je přilba vhodná do hor nebo jen na skály. Často tak tyto hybridní robustnější odlehčené přilby svým zevnějškem klamou a spíše vzbuzují falešný dojem, že jsou vhodné do hor. Často tomu tak není.

Robustnější odlehčená přilba

Vnitřek odlehčené přilby robustnější konstrukce. Zde již vidíme, že polstrování má podobu jakéhosi obvodového pásu, který je spojen s podbradním páskem. Ten je ale stále připevněn pouze za polystyrenový skelet.

Stručný výtah z obsahu normy EN 12492

Dle této normy musí horolezecká přilba tlumit svislý náraz pětikilového závaží shora z výšky 2 metrů tak, aby síla působící na hlavu nepřesáhla 10 kN. V případě šikmého úderu na čelo, bok a záď přilby vedeného z výšky půl metru opět síla působící na hlavu nesmí překročit 10 kN. A náraz z jednoho metru výšky ostrého špičatého závaží nesmí poškodit skelet přilby. Podbradní pásek se při působení síly 500 N smí protáhnout pouze o 25 mm. Rovněž je dbáno na to, aby nehrozilo, že se přilba uživateli snadno sklopí přes oči, a on by neviděl. Provádí se zkouška, kdy se šikmým tahem působí za zadní okraj přilby, a přilba se nesmí posunout a zakrýt oči.

Zátěžové zkoušky horolezecké přilby dle normy EN 12492

Zkouška stability usazení horolezecké přilby dle normy EN 12492

Udržba přilby a její životnost

O přilbu se musíme také starat, aby nám co nejlépe a nejdéle sloužila. Čištění přilby je nutné provádět bez chemikálií. Jelikož je přilba vyrobená téměř kompletně z různých plastů, mohou některé chemikálie na bázi ředidel negativně ovlivnit vlastnosti přilby. Nejlépe je přilbu čistit vodou s obyčejným mýdlem. Plastům, a tedy i přilbě, nesvědčí intenzivní sluneční svit (UV záření), což samozřejmě nebrání používat přilbu na slunci, ale jde tu o skladování. Mít ji doma někde pověšenou na trámu verandy, kde na ní celé dny svítí slunce, je špatně. Pro sálavé teplo platí to samé, plastům to dobře nedělá, takže přilbu (její polstrování) nesušte u krbu nebo ohně. Také ji může poškodit, když ji během cestování do hor necháme po delší dobu za oknem v autě když palí slunce.

I přes dobrou údržbu a skladování není přilba navždy. Její životnost by měl udat výrobce v přiloženém letáku. Obecně lze řící, že obvyklá životnost přilby s plastovým skeletem je zhruba od pěti do deseti let. U odlehčených přileb z tvrzeného polystyrenu je to velmi proměnlivé, nutno dbát pokynů výrobce.

Po skončení akce přilbu vždy zkontrolujte, stav skeletu, polstrování i nosného systému. Zvlášť pozorní buďte ke stavu skeletu v případě odlehčených přileb z tvrzeného polystyrenu, podrobně jej prohlédněte, zda se v něm nevyskytují trhliny. Pozor, odlehčené polystyrenové přilby se mohou poškodit i při pouhém cestování, stačí je mít v batohu, na který si někde na nádraží nebo v odbavovací hale sednete, a pokud to polystyrenovou přilbu zatíží v nevhodném směru, hned tu máme její poškození.

Proč se přilba někdy nenosí?

Často je zvláště na skalách vidět, že lidi lezou bez přilby. Bohužel ve většině případů je absence přilby zcela zbytečná a neodůvodněná. Při rekreačním horolezectví je použití přilby žádoucí a potřebné. A je třeba si uvědomit, že naprostá většina lidí leze na skalách rekreačně.

Z povahy věci samé vyplývá, že absence přilby je přijatelná v situacích:

  • padáme do vzduchu a při pádu nehrozí kontakt se skálou a pád je navíc krátší (platí pro silně převislé cesty odjištěné borháky v krátkých odstupech)
  • padáme do vzduchu a při pádu nehrozí kontakt se skálou, a dopad je do uměle polstrovaného, měkkého místa (bouldering v převisech nízko nad zemí s použitím bouldermatek)
  • jsou zaručeny velmi krátké pády a cesta je vedena ve svislici (lze zaručit pouze na kompaktní, kultivované skále, kde jsou borháky ve velmi krátkých odstupech cca 1 m, nebo na umělé stěně)
  • nehrozí pád kamení (lze bezpečně zaručit jen na umělých stěnách)

Prakticky tak lze absenci přilby pochopit pouze při lezení na umělé stěně, kde jsou cesty vedeny ve svislici. Dále při boulderingu v převisech (s bouldermatkami). A pak při obtížných výstupech v silně převislých skalách s kvalitním jištěním, což se ale týká pouze malé skupiny výkonnostních a vrcholových lezců. Všichni ostatní nemají důvod, proč by neměli používat přilbu.

Používáním přilby dokazujete, že máte v hlavě mozek, který za něco stojí!

* * *