• Smyčky

    Smyčkou, coby jistícím prostředkem, se obecně v horolezectví nazývá krátké lano či popruh spojený uzlem nebo švem do uzavřeného okruhu.

    V přeneseném, vedlejším významu slova se tak ale nazývají všechny krátké lanové nebo popruhové části horolezecké výzbroje (krátké 1 – 2 m kusy lana, popruhu či pomocné šňůry), ať už jsou či nejsou svázané uzlem do okruhu.

    Mimo to se smyčkou ještě nazývají pevná oka vytvořená uzlem na laně, ale to nemá nic společného s jistícím prostředkem. O smyčkách vázaných uzlem na laně viz.stránka Uzly.

    Různými rafinovanými způsoby provázání či prošití lze docílit jiných tvarů, než jen okruhu. Smyčky mohou být spleteny do tvaru osmičky, či jen pramenu lana (popř. popruhu) se dvěma uzavřenými oky na koncích (např. expreska).

    Podle kritéria konstrukce rozdělujeme smyčky na tyto druhy:

    • lanová (může být jak z části dynamického lana, tak i statického lana, pomocné šňůry)
    • popruhová (jednoduchý popruh nebo dutý popruh)
    • expreska

    Do okruhu sešité popruhové smyčky

    Expresní smyčka a zkompletovaná expreska

    Dále rozdělujeme smyčky podle kritéria použití:

    • smyčka obvodová – slouží na obchvácení předmětu (např. skalního hrotu), nebo spojení libovolných dvou částí čehokoliv, může být do okruhu spojená uzlem, nebo šitým švem
    • smyčka spárová – musí na ní být navázaný uzel, který se zakládá do skalních puklin, spár; Takto se smyčka používá k tvorbě jistícího bodu v terénu. Puklina se musí pod založeným uzlem ve směru předpokládaného zatížení zužovat tak, aby jí uzel neprošel. Do oka smyčky trčícího ven z pukliny se pak cvaká karabina – více na stránce Smyčkování.

    Jak jsou smyčky dlouhé?

    Zdánlivě banální otázka. Ale v této záležitosti vládne často zmatení jazyků. Délka smyčky se může brát jako „délka pramene lana či popruhu“ (tak se to běžně chápe v obchodech, kde si člověk kupuje odměřený kus lana/popruhu z cívky. Také se ale může chápat délka smyčky „po spojení do okruhu při napnutí“ (což člověka zajímá především při akci, při tvoření jištění v terénu). Hovoří-li se tedy o délce smyčky, měl by člověk ve své řeči jasně určit, zda má na mysli „jednopramennou délku“, či „délku uzavřené smyčky“.

    Pomocné šňůry na cívkách

    Konstrukce popruhů

    Existují dva druhy popruhů – a) ploché, b) duté

    Je-li popruh vyroben ze stejného materiálu, tak dutý je vždy pevnější, než plochý. U dutého popruhu je lepší, když je konstruován tzv.spirálovitě. To jest, že pramen vláken plynule přechází z jedné strany popruhu přes jeho hranu na druhou stranu popruhu. Jinou variantou konstrukce dutého popruhu je postranním sešitím spojení dvou plochých popruhů. Takové spojení je méně odolné, snadno se párá.

    Materiál smyček

    Smyčky pro horolezectví jsou většinou vyráběny ze stejného materiálu jako lana, tedy z polyamidu (PAD). Nicméně mohou být i z jiných materiálů, a tak je v obchodě dobré si vždy ověřit, z čeho jsou smyčky vyrobeny.

    Polyamid (PAD) – Pevnost v tahu, elastičnost. Poměrně malé náklady na výrobu, takže je levný. Voda způsobuje menší pokles nosnosti. Rozpouští jej kyseliny. Škodí mu sluneční a především UV záření. Taje při teplotě větší 150°C.

    Polyester (PES) – Pevnost v tahu, elastičnost. Voda jej neovlivňuje. Odolnější proti odření o skálu. Škodí mu sluneční a UV záření. Rozpouští jej alkalické roztoky. Taje při teplotě větší 150°C.

    Polypropylen (PP) – Pevný v tahu, elastický. Hmotnostně lehký, plave ve vodě. Výrazně mu škodí sluneční a UV záření! Nižší odolnost proti teplu, taje při teplotě menší 150°C.

    Aromatické polyamidy -neboli Aramidy (KEVLAR; NOMEX, atd.) – Vysoká pevnost v tahu, např. šňůra o průměru 5,5 mm vydrží 18 kN (což by vydrželo lano z PAD o průměru 11 mm). Není elastický. Výrazně ztrácí pevnost při ohýbání (v uzlech, při slaňování). Je cenově drahý. Vydrží teplotu i přes 150°C.

    Orientovaný polyetylén (PE) – Maximálně pevný v tahu, např. šňůra o průměru 5,5 mm vydrží cca 22 kN. Škodí mu teplo, taje už při teplotách o něco vyšších jak 100°C.

    SPECTRA – Pouze pro popruhy. Vyšší pevnost v tahu. Odolný proti chladnému oděru (např. o skálu). Nižší teplota tání, pozor na přepálení třením!

    Přepálení smyčky

    Jistící smyčka se nikdy nesmí dostat do kontaktu s pohybujícím se zatíženým lanem, či jinou pohybující se zatíženou smyčkou!!!

    Třením mezi lanem a smyčkou se uvolňuje značné teplo. Je-li lano navíc zatíženo (lezcem), tření se ještě více zvětšuje, a s ním i vzrůstá teplota. Takže na smyčku zároveň působí tlak i teplo. Polyamid, což je materiál ze kterého jsou lana a smyčky vyrobeny, není nijak teplotně odolný a poměrně lehce se přepálí.

    Nejčastěji toto nebezpečí může nastat při lezení s horním jištěním, kdy je jako horní vratný bod použita smyčka. Pokud je lano vedeno přímo přes smyčku, tak po odsednutí lezce do takovéhoto jištění a zahájení spouštění dolů jističem, se může smyčka po několika vteřinách přepálit.

    Aby se tomu zabránilo, musí se mezi lano a smyčku vložit karabina. A jelikož se pro výše uvedený příklad má jednat o vratný bod (jištění) pro lezení s horním jištěním, je nutné, aby to byla karabina s pojistkou.

    Nebezpečí přepálení smyčky třením - vlevo je správně mezi lano a smyčku vložená karabina, vpravo nebezpečné tření lana přes smyčku

    Smyčky z hlediska normy ČSN EN 566

    Norma smyčkou chápe pouze lano, popruh nebo pomocnou šňůru spojené do uzavřeného kruhu (či jiného uzavřeného tvaru).

    • nosnost musí být min. 22 kN
    • stehy (jsou-li) musí být provedeny nití s kontrastní barvou k barvě smyčky

    smyčky musí být označeny min. těmito informacemi:

    • jméno výrobce
    • nosnost
    • s prodávanou smyčkou musí být dodávány tyto informace:
    • jméno výrobce
    • číslo normy, kterou splňuje
    • význam všech označení na smyčce
    • nosnost
    • způsob použití smyčky
    • výběr dalších komponentů k použití v systému (např. karabiny u expresek)
    • doporučenou údržbu
    • životnost výrobku
    • vliv vlhkosti či zledovatění
    • nebezpečí ostrých hran
    • vliv skladování a stárnutí

    Popruhy z hlediska normy ČNS EN 565

    Popruhem se rozumí dlouhý a úzký plochý textilní pás, určený k zachycení síly, nikoliv k pohlcení energie.

    • pokud je popruh vyroben na bezčlunkovém stavu, musí jeho okraj být zajištěn nití bránící párání
    • nosnost musí být min. 5 kN
    • nosnost musí být na popruhu vyznačena tenkým proužkem, každý jeden proužek značí nosnost min. 5 kN, proužky musí být vyvedeny kontrastní barvou k barvě smyčky, a musí probíhat v celé délce popruhu, odstup mezi proužky musí být postřehnutelný zrakem

    s prodávaným popruhem musí být dodávány tyto informace:

    • jméno výrobce
    • číslo normy, kterou splňuje
    • význam všech označení na popruhu
    • hmotnost vztaženou k délce
    • nosnost
    • způsob použití výrobku
    • výběr dalších komponentů k použití v systému
    • doporučenou údržbu
    • životnost
    • vliv vlhkosti a zledovatění
    • nebezpečí ostrých hran
    • vliv skladování a stárnutí

    na cívce nebo na obalu prodávaného popruhu musí být tyto údaje:

    • název výrobce
    • slovo „popruh“ a číslo normy, kterou splňuje
    • nosnost

    Popruh označený třemi tenkými proužky kontrolní nitě unese minimálně 15 kN

    Nosnost pomocných smyček

    Pokud hovoříme o nosnosti pomocných smyček, musíme si vždy ujasnit, zda hovoříme o nosnosti v jednom prameni smyčky (tj. nosnost popruhu anebo šňůry/lana), či v okrhu smyčky.

    Vezmněme si za příklad popruhovou smyčku. Samotný popruh má například nosnost 11 kN. Spojený do okruhu bude mít nosnost dvojnásobnou, tj. 22kN. Pro praktické účely horolezectví hraje roli způsob spojení popruhu do okruhu. Šitý šev má minimální ztrátu nosnosti, zatím co uzel snižuje nosnost popruhu o 30 až 50%.

    Na obrázku níže vidíme zjednodušenou modelovou situaci (zanedbáváme působení ohybu v karabině, šitý šev a jiné minimální vlivy). Pokud popruh upneme k tyči tzv. beznapěťovým uzlem a svorkami zamezíme posuvu popruhu, tak při působení síly směrem dolů popruh vydří až do své nosnosti 11kN. Když tentýž popruh sešijeme švem do okrhu, unese 22kN, a když jej sešitý do okrhu přeložíme na dvakrát, tak unese 44kN. Nutno si uvědomit, že na pomocnou smyčku v tomto případě působí pouze jedna síla, akce (dolů), nahoru na horní kotevní bod působí reakce, která má stejnou hodnotu síly. Ale na smyčku působí jen jedna síla.

    Nosnost pomocné popruhové smyčky sešité do okruhu - vlevo: popruh v jednom prameni upevněný beznapěťovým uzlem - uprostřed: jednoduchý okruh - vpravo: na dvakrát přeložená smyčka do okruhu

    V případě že tentýž popruh spojíme do okruhu uzlem, dochází k jevu, kdy popruh v místě spoje má sníženou nosnost o 30 až 50% (v důsledku mechanického namáhání v uzlu). Zvláštním případem je pomocná smyčka, kdy si na jejích koncích uvážeme dvě oka pro karabiny, tím pádem máme na smyčce dokonce dva uzly. Ovšem to neznamená, že je nosnost smyčky dvojnásobně snížená, ztráty v uzlech se nesčítají, ale rozhoduje ten nejslabší. Jako u každého „řetězu“ platí, že nosnost je daná nejslabším článkem. Tedy takto navázaný popruh unese tolik, kolik unese ten horší z těch dvou uzlů (hajdalácky, neučesaně navázaný uzel unese méně, vzorně, úhledně a učesaně navázaný uzel unese více).

    Nosnost pomocné popruhové smyčky spojené uzlem do okruhu - vlevo: popruh v jednom prameni upevněný beznapěťovým uzlem - uprostřed: jednoduchý okruh - vpravo: na dvakrát přeložená smyčka do okruhu

    * * *