• Mačky

    Základní rozdělení

    Stoupací železa, nebo-li takzvané mačky, je zařízení opatřené kovovými hroty, které se připíná k obuvi a umožňuje postup po sněhu a ledu. Pro horolezectví v zimním nebo zaledněném terénu jsou nezbytnou výzbrojí. Formou konstrukce se mačky rozdělují na dvě skupiny, a to na mačky kloubové a rámové.

    Kloubové mačky

    Jsou tvořeny dvěma hlavními díly, které jsou propojeny pohyblivým dílem. Přední a zadní díly mačky jsou tak vůči sobě pohyblivé. To činí kloubové mačky pohodlnější pro chůzi. Jsou tedy převážně určeny pro vysokohorskou turistiku, chůzi po ledovci, apod.

    Rámové mačky

    Celá základní kostra maček je pevná. To tyto mačky upřednostňuje pro lezení v ledu, a vůbec pro jakýkoliv pohyb ve velmi strmém terénu, kde využíváme k postupu přední hroty. Druhý pár hrotů bývá nápadně vystrčený dopředu, což přispívá ke zvýšení stability zaseknuté mačky v ledu.

    Vlevo kloubové mačky, vpravo rámové mačky

    Typy předních hrotů

    První pár hrotů je bývá ve dvou modifikacích, a to buď jako hrot horizontální, nebo vertikální.

    Horizontální hroty jsou nejčastěji použity u kloubových maček, určených pro chůzi po sněhu. Svou horizontální plochou kladou odpor vůči sněhu při postupu po svahu vzhůru. Naopak hůře se zakopávají do ledu.

    Horizontální přední pár hrotů

    Vertikální hroty se vyskytují především u rámových maček, a jsou určeny do tvrdého ledu. Naopak v měkčím firnovém sněhu se prořezávají a drží hůře.

    Vertikální přední pár hrotů

    Tvary hrotů

    Současné mačky se vyrábějí nejčastěji jako dvanáctihroté. První dva páry hrotů vyčnívají vpřed a slouží k postupu po špicích nohou, hovoří se pak o postupu na předních hrotech maček. Jsou li tyto přední hroty vertikální, bývají na spodní hraně opatřeny ozubením, které zlepšuje uchycení hrotu v ledu (hrot zpětně neproklouzává). Hroty bývají někdy různě profilované, buď je na jejich povrchu prohlubeň nebo výduť, což je opatření zvyšující jejich pevnost vůči ohybu.

    Jelikož vertikální hroty mají tendenci se prořezávat v měkčím ledu (firnový sníh), mají zvláště přední hroty průřez o profilu písmene „T“, přičemž profil se rozšiřuje dozadu. Pokud je led tvrdý, tak vertikální hrot v něm drží, ale zabodne se jen malé, takže T-profil se k ledu nepřiblíží. Jakmile je led měkčí, a hrozilo by proříznutí vertikálního hrotu, tak se přirozeně do měkkého ledu (firnu) hrot více zabodne a tehdy T-profil již do ledu pronikne a vodorovná příčka T-éčka brání, aby se hrot směrem dolů prořízl.

    Přední hroty s profilem průřezu "T"

    Některé modely maček umožňují uživatelskou montáží nastavovat velikost vysunutí předních párů hrotů, tedy pokud víme, že budeme postupovat v měkčím firnovém sněhu, nastavíme si hroty vysunuté více vpřed, abychom je byli schopni zakopávat hlouběji, čímž budou více držet a my lépe stát.

    Střední hrot profilu "L"

    Rovněž kvůli prořezávání vertikálních hrotů je profilován většinou čtvrtý pár hrotů (zhruba uprostřed mačky), bývá tvarován v průřezu do profilu písmene „L“. Tento pár hrotů má za účel bránit proříznutí hrotů maček při plochém došlápnutí na povrch sněhu (firnu) mačkou orientovanou po spádnici svahu. V této situaci, a také při sestupu, kdy došlapujeme víceméně na paty, hraje svou roli také poslední pár hrotů maček, které bývají vytočeny do úhlu 45° vůči podélné hraně maček, čímž se také dostávají do záběru v měkkém ledu (firnu) při tendenci k prořezávání ostatních hrotů.

    Patní hroty mačky

    Připnutí maček k obuvi

    Nejdůležitějším faktorem při použití maček je jejich připnutí k obuvi. Mačka musí na botě bezpodmínečně držet, její ztráta nebo jen dílčí vypnutí je pohromou.

    V naprosté většině se používají dva způsoby upnutí, a to pomocí řemínků, nebo rychloupínací pomocí přezky. Někdy bývají oba způsoby upnutí kombinovány. Zcela vzácně se lze někdy setkat s pevným přišroubováním maček k botě (např. speciální lezečky pro moderní mixové lezení).

    Upnutí maček pomocí řemínků bývá použito nejčastěji u kloubových maček určených pro vysokohorskou turistiku. Řemínky by měly být ze syntetických vláken. Kdysi používané kožené řemínky nejsou vhodné, vlivem vlhkosti se kůže roztahuje a upnutí maček se může uvolnit. Způsob ovládání řemínků a jejich spojení a utažení musí být ovladatelné v rukavicích. Řemínky by se neměly s výjimkou skeletových pohorek utahovat přespříliš, neboť mohou stlačit nohu v botě a omezit krevní oběh, což může podpořit vznik omrzlin.

    Upnutí pomocí přezky se nejčastěji vyskytuje u rámových maček. Nutnou podmínkou je vhodně tvarovaná bota. Na botě musejí být na špičce a patě vhodné prohlubně/zářezy, do kterých zapadnou patřičné části mačky, na špičce boty hrazdička, a na patě přezka. Toto řešení je nejvýhodnější pro mačky určené pro lezení v ledu. Hrazdička a přezka by měly být nastavitelné do různých poloh, aby bylo možno vyladit optimální tuhost upnutí. Některé mačky nemají přední hrazdičku, a místo ní je špička boty fixována k mačce kapsou z plastových proužků nebo syntetických řemínků, do které špičku boty nasouváme (toto řešení bývá nejčastěji u maček, které kombinují řemínkové a přezkové upínání).

    Jelikož upnutí pomocí přezky může být nešikovným úderem (o skálu, led, nebo druhou nohou) vypnuto, musí se zajišťovat pojistným řemínkem. Ten musí být do systému upnutí mačky zapojen takovým způsobem, aby se spolupodílel na upevnění mačky, tj. není proto, abychom mačku neztratili, ale jeho správnou funkcí je to, aby celkově bránil přezce se vypnout.

    Při vzájemném použití rychloupínacích přezkových maček s hrazdičkou na špičce a kožených pohorek je potřeba dbát zvýšené pozornosti nastavení délky maček. Kožené pohorky se zvláště při lezení ledů ohýbají, a při ohnutí mění svou velikost. Mohu se tak nečekaně vysmeknout z mačky ven.

    *Video:Nasazení rámových maček na skeletovou pohorku. Jedná se zde o univerzální systém upínání kombinující hrazdičku na špičce boty a přezku na patě. Řemínek má pouze funkci pojistky. Místo spojení řemínku do okruhu je dobré umístit na vnější stranu nohy, aby případné škobrtání nohou o sebe nemohlo způsobit rozepnutí řemínku.

    Nastavení délky maček

    Mačky musí mít systém pro nastavení vhodné velikosti, a to i v případě, že je má v plánu používat výhradně jeden člověk. I ten bude v průběhu let si pořizovat nové a jiné pohorky, a ty se velikostí budou lišit. Je tedy potřeba si mačky operativně nastavit do potřebné délky.

    U kloubových maček je nastavování délky v drtivé většině případů realizováno pomocí spojovacího segmentu, který lze nastavit jako krátký nebo dlouhý, a určuje tak vzdálenost patního a předního dílu mačky od sebe. Ovládání nastavení je většinou jednoduché a lze jej provést bez nářadí.

    Délka rámových maček se nastavuje komplikovaněji, většinou musíme pomocí nářadí (klíč na matice a imbusový klíč na šroubky) mačky rozmontovat, přenastavit velikost a poté opět smontovat dohromady. Není to složité, ale venku ve vánici to moc nejde, takže nutno mít mačky nastavené již z domova, nejpozději provést na chatě večer před túrou.

    Antibota

    Jedná se o hladkou plastovou nebo gumovou externí podešev, která se upíná na mačky zespodu do prostoru mezi hroty. Brání sněhu v přilepení na rámy maček. Lepení a nabalování sněhu na mačky dokáže v mokrém sněhu být velmi intenzivní, a tím i velice nepříjemné a nebezpečné. Nabalená vrstva sněhu převýší délku hrotů maček, a tím se mačky přestanou zabodávat do sněhu. Snadno pak uklouzneme. V rámu maček natažená „antibota“ tomu brání, jednak izoluje kovový rám maček od sněhu, a pak především je pružná a svým pružením oklepává i to malé množství sněhu, které se přeci jen uchytí.

    Speciální mačky

    Pro účely náročného lezení v ledu a v mixech moderního pojetí se vyrábějí mačky odlišné konstrukce. Místo páru předních hrotů je pouze jeden samotný hrot (tzv. momopoint). Jednak se jím lépe míří na malé části ledu (například spárka vyteklá ledem) a lépe se usazuje na stupy ve skále. Jeho další výhodou je, že samotný jeden hrot tolik nepřispívá k popraskání ledu při zaseknutí kopem. Při lezení po slabé vrstvě ledu a oledovatělých galzurách, které se právě v náročných lezeckých ledech často vyskytují, to je citelný efekt. Dále pro účely tohoto lezení je na patě instalován patní hrot mírně zahnutý vzhůru, který lezci v ledu umožňuje polohu zvanou patička (zaháknutí nohy výš než je tělo, časté například v převisech).

    Další formou velmi specifických maček je již zmíněná konstrukce lezeček s trvale připevněnými hroty. Používají se právě pro náročné lezení moderních mixů, drytooling, a při závodech v těchto disciplínách.

    * * *