• Souběžný postup na sněhu

    Postup na svahu

    Na svahu je to riskantní způsob jištění. Nepoužívat. Při chůzi je stabilita člověk špatná, a pokud jeho spolulezec spadne, je šance, že jej jdoucí lezec zachytí, malá. Z velkou pravděpodobností bude také stržen dolů. Řada vážných nehod varuje. Na sněhu mají být účastníci túry natolik zkušení, že jdou buď sami bez jištění, a když to nejde, tak se mají jistit z jistících stanovišť.

    Když už se pro současné jištění přeci jenom rozhodneme (např. z důvodů časové tísně – dlouhá túra), tak platí tyto zásady:

    • na lano se smějí navázat nejvýše tři osoby
    • jeden z nich musí být velmi zkušený, ten při výstupu jde první, při sestupu poslední
    • navázat se na krátké lano, rozestupy mezi lidmi tak 2 – 3 m (krátké rozestupy proto, aby padající nestihl nabrat rychlost; pád = rovnoměrně zrychlený pohyb)
    • kus nabraného lana držet v jedné ruce, aby při tahu za lano (od padajícího) nepůsobila síla hned na tělo toho, kdo pád zachycuje, ale nejprve na ruku (možnost nabrané lano v sevřené dlani popustit), čímž se získá drahocenná vteřinka na lepší postavení se a vzepření
    • všichni musí mít připravené cepíny pro brzdění na sněhu

    Navázání lanového poutka při postupu na krátkém laně

    Protože lezci musí být spojeni velmi krátkou části lana, a zároveň je potřeba udržovat navázání v pohotovosti pro přechod na běžné jištění s využitím celé délky lana, hodí se z praktických důvodů použít navázání na zkrácené lano, více na stránce Navazování na zkrácené lano.

    Postup sněhovým svahem na krátkém laně

    Tato metoda jištění krátkým lanem může být opravdu velmi riskantní, a mohou ji použít jen mimořádně zkušení jedinci (horští vůdci, instruktoři), kteří bezpečně vědí, že její použití v daných podmínkách je adekvátní, a dokáží její pomocí zvládnout mimořádnou situaci. Vidíme-li tedy jinou skupinu, která se jistí tímto způsobem, neznamená to hned, že je to metoda vhodná i pro nás.

    Míra stability lidského postoje při chůzi. V momentě přenesení váhy na jednu nohu při zdvihu druhé nohy je stabilita minimální a nejsme schopni zadržet pád.

    Postup na hřebenu

    Zvláštním případem při jištění spojením lanem za současného postupu je postup po ostrém a vodorovném sněhovém hřebeni. Zde je lepší, aby na laně byli navázáni pouze dva lezci, a rozpětí lana mezi nimi aby byl trochu větší, tak cca 15 m. Jít by ale měli relativně těsně za sebou (cca 2 – 3 m), lano mezi sebou mít smotané v rukou. Jako druhý jde zkušenější člen družstva. Jakmile jeden z nich spadne na jednu stranu hřebene, musí ten druhý skočit (sklouznout se) na druhou stranu. Pád si zachytí oba vzájemně tím, že se budou vyvažovat svou tělesnou vahou, jeden visící vpravo v úbočí, druhý vlevo. Manévr je to o nervy, vyžaduje pohotovost a chladnokrevnost. Nepadající lezec (ten, co zůstal na hřebeni) nesmí zkoprnět v úleku.

    Navíc může nastat nepříjemná situace, že by spadl ten jdoucí vzadu, čímž ho ten vpředu neuvidí, neboť k němu je obrácen zády. Jde to preventivně řešit tak, že vždy se bude pohybovat jen jeden lezec, a ten druhý bude během toho na místě, hledět na lezoucího, a číhat, zda a na jakou stranu padá. Ale to už není současný postup, a je otázkou, zda není lepší se jistit ze stanoviště. To ale musí být pevné, což je na velmi ostrém sněhovém hřebeni někdy problém, protože masa sněhu je příliš úzká a neposkytuje moc oporu. V takovém případě je skutečně nejlepší metoda „jeden jde, druhý na místě čeká, kam skočit“.

    Pokud vodorovný sněhový hřeben je ideálně rovný, a úbočí na obě strany od něj jdoucí dolů jsou relativně pozvolná, je možno použít při současném postupu skvělé jištění krátkým lanem vedeným napříč přes hřeben, ostří hřebene musí mít lezci zhruba ve výši prsou. Tato optimální situace ovšem v praxi nastává málokdy.

    Jištění krátkým příčným lanem - jistící metoda vhodná jen pro zkušené horolezce. Ostří hřebene by mělo ideálně dosahovat do výše úrovně prsou člověka

    Sněhovým hřebenem je míněn terén, kde skutečně je jen sníh! Jakmile by z hřebene občas vyčuhovaly části skal, je samozřejmě lepší se jistit z jistících stanovišť zbudovaných v těchto skalách, rovněž si i budovat postupová jištění. Ovšem nezapomenout na nebezpečí přeseknutí lana na ostré skalní hraně!