Moderní mixové lezení a drytooling
Moderní mixové lezení se vyvinulo z ledového horolezectví. Tento vývoj je následkem toho, že za obtížný ledopád byl považován takový, který měl úseky s přerušením ledu, tj. s obnaženou skálou. Ve snaze o maximální výkon začali lezci vyhledávat takové cesty, kde bylo čím dál méně ledu, až bylo potřeba cepíny a mačky přikládat ke skále. Chybí-li led zcela, jedná se pak o tzv. drytooling.
Při lezení moderních mixů se používají speciální cepíny přizpůsobené pro tento velmi ekvilibristický styl lezení. Cepíny nejsou opatřeny poutky, a to z toho důvodu, aby bylo možno s cepíny volně manipulovat, přehazovat si je z ruky do ruky, otáčet, apod. Rovněž obuv je specifická, hroty maček jsou pevně a trvale spojeny s obuví, přičemž obuv svou konstrukcí má blíže ke skalním lezečkám, než k pohorkám.
Moderní mixové výstupy, a zvláště pak drytooling, bývají zajištěné v duchy gymnastického pojetí, tedy borháky osazenými ve skále v bezpečné vzdálenosti od sebe.
Způsob lezení moderních mixů přináší zajímavé otázky. Zatím co při lezení ryzích ledů je lezení s cepíny a mačkami tzv. skotským stylem jednoznačně řazeno do volného stylu lezení (= lezec při lezení po terénu překonává gravitaci jen svou silou), u moderního mixového lezení to není tak jednoznačné. Cepín tvarově přizpůsobený pro lezecké kreace mixového lezení je totiž v některých okamžicích používán k zavěšení za skálu a odšlápnutí lezce. Lze v tom spatřit analogii k použití závěsného háčku (sky-hook) opatřeného třmenem. Jen místo háčku je zobák cepínu, a místo třemenu je topůrko a rukojeť cepínu. Lze tedy říci, že v některých prvcích moderního mixového lezení se nám ve skryté podobě vrací prvky známé z technického lezení.
Lezecké pozice
* * *
