• Slaňování s osmou

    Slaňovací osma je velmi populární slaňovací pomůcka. Její nespornou výhodou je jednoduchost, robustní konstrukce a z ní plynoucí téměř naprostá nerozbitnost. Má ovšem i určité nevýhody, z nichž nejvíce je asi potřeba zdůraznit že kroutí lano, a také bezpečnostní uzel, který se dělá na konci dvojitého lana, může osmou proklouznout.

    Popis: 1. osmu je praktické mít připnutou ke karabině za velké oko. Karabina musí mít pojistku zámku. Před slaňováním si karabinu připneme ke jistícímu oku na sedáku; 2. skrz velké oko osmy provlékneme ohyb lana a obchvátíme jím malé oko osmy; 3. osmu odepneme z karabiny, osma drží navlečená na laně; 4. karabinu na jistícím oku sedáku připneme na malé oko osmy. Zkontrolujeme, zda je zatažena pojistka zámku karabiny, a zda je osma v karabině správně umístěna. Provedeme poslední kontrolu slaňovacího stanoviště a úvazu. Jsme připraveni slaňovat.

    Nasazení slaňovací osmy na lano způsobem, při kterém je minimalizováno nebezpečí, že nám při manévru osma vypadne z rukou a ztratíme ji. Vhodné při práci v rukavicích s zkřehlýma rukama.

    Sundání osmy z lana pryč je možno provést stejným způsobem, ale obráceně. 1. karabinu odepneme z malého oka osmy; 2. karabinu připneme na velké oko osmy; 3. lano vyvlékneme z osmy ven.

    Tento manévr má nad to, že nám osma nemůže vypadnout z rukou, ještě tu výhodu, že se osmy jen minimálně dotýkáme rukama. Nespálíme se tak o osmu zahřátou třením vzniklém při slanění.

    *Video:Na tomto videu si prohlédněte další z možných způsobů sundání osmy z lana. Povšimněte si, že karabina není v tomto případě odepnuta od osmy. Karabina a osma tvoří celek a nemusíme jej rozebírat. Opět tak spíše zabráníme tomu, aby nám něco z toho vypadlo z ruky a ztratili jsme to.

    Při slaňování se slaňovací osmou si zvláštní pozornost zaslouží kontrola umístění osmy v karabině, a to i tehdy, když používáme karabinu s pojistkou zámku. Pojistka zámku je ve většině případů nepříliš silná hliníková objímka, která může při silném zatížení prasknout či se její část odlomit. A právě slaňovací osma díky svému tvaru se může v karabině nevhodně přesmyknout a jako páka působit na zámek karabiny. Při razantním odsednutí člověka může dojít k prolomení pojistky a následnému otevření zámku karabiny a odepnutí osmy. Pozor především tam, kde nástup do slanění je nutno provést popolézáním po skále v momentě, kdy jsme již připnuti do slaňovací osmy. Zpravidla tehdy se osma začne v karabině nevhodně otáčet. Tomuto nebezpečí je možno čelit jednak důslednou kontrolou, ale i vhodnou výzbrojí. Slaňovací osmu je možno ke karabině fixovat gumičkou, někteří výrobci malé oko slaňovací osmy vyplňují plastovou výstelkou, která osmu fixuje na požadovaném místě, anebo lze použít speciální karabinu Belay-Master, která rovněž osmu fixuje na správném místě.

    Vtažení předmětu do slaňovací osmy

    Vtažení jakéhokoliv předmětu do slaňovací osmy, anebo jiné slaňovací pomůcky, je mimořádně nepříjemný zážitek, kterého je radno se vyvarovat. Při slaňování s osmou může ke vtažení předmětu dojít poměrně snadno, snáze než v případě jiných slaňovacích pomůcek. Nejčastěji to jsou: vlasy, plnovous, smyčky pověšené přes rameno, stahovací provázek od kapuce větrovky, podbradní pásek od přilby, rukáv, cíp bundy, apod. Navinutí některých z uvedených předmětů může být velmi nebezpečné (např. podbradní pásek od přilby, stahovací provázek od kapuce, smyčky pověšené přes ramena; tyto předměty jsou blízko krku, při jejich stažení nás to může uškrtit!) Během slaňování by na nás nemělo nic vlát, neměli bychom být ověšeni zbytečnými předměty. Delší vlasy je nutné ukrýt pod kapuci, přilbu nebo sepnout dozadu gumičkou.

    Uvolnění předmětů vtažených do osmy je velmi těžké. Drží to jako ve svěráku. Snaha pokračovat ve slaňování s naivní představou, že když se to poposune, tak se to nějak uvolní, je marná. Jen se to utahuje.

    Když už nám nějaký předmět do osmy vnikl, chce to především nepanikařit, a hlavně nepokračovat ve slaňování! Rukou pevně uchopit lano pod slaňovací osmou a držet. Slaňování se v tu chvíli zastaví. Nyní máme volnou už jen jednu ruku. Tou je nutno si vzít z materiálu na sedáku prusíkovací smyčku, a tu jednou rukou navázat na lano (pokud slaňujeme po dvou pramenech, tak přes oba) nad osmou – jednou rukou se nejlépe váže jednoduchý prusík, aby dobře držel musí být z tenké smyčky 5 mm; pak ale má menší nosnost a odolnost proti destrukci (pozor na padající kameny!). Je dobré být zručný, mít to nacvičené, a umět navázat jednou rukou dvojitý prusík. Pak můžeme použít tlustší a nosnější prusíkovací smyčku). Pokud nám prusíkovací smyčka nedosahuje k úvazu, tak pomocí další smyčky se připneme k tomuto prusíku, a ten posuneme po laně co nevýše a zatáhneme ho. Teď už se můžeme pustit druhou rukou lana pod osmou, protože budeme viset v prusíku. Potáhneme lano zespoda do osmy, tím se odlehčí osma. Nyní můžeme předmět do ní vtažený vyndat. Pak už jenom dotáhnout lano v osmě, opět pevně uchopit lano pod osmou, nadzdvihnout se krátkým přítahem za ruku (pokud jsme vyčerpáni, lze vyřešit použitím třmenu, do kterého si odstoupneme), víc dotáhnout lano v osmě, čímž už budeme v osmě sedět, odsedávací prusík se uvolní, a můžeme jej zrušit. A opět jsme ve slaňovací pozici a můžeme jet dolů.

    Pokud se nám do osmy vtáhnul rukáv a nastane nepředvídaná komplikace, která nám znemožní manipuovat s prusíkovací smyčkou, můžeme použít nůž, a vtažený předmět uříznout. Pokud ani to z nějakého důvodu nedokážeme, nezbývá než se pokusit předmět vší silou vyrvat.

    Splachovadlo

    Nedoporučuje se pro běžné použití. Speciální metoda, vhodná jen pro určité účely a pro náležitě poučené osoby.

    Také někdy nazývané tzv. Bonattiho způsob slaňování. Poskytuje funkci samoblokování, to jest, pokud se pustíme rukama, lano se v osmě zablokuje – lano, které do osmy vstupuje, je přitisknuto lanem, které z osmy vychází – čímž se slaňování zastaví. Vlastní slaňování, skluz po laně, provádíme zatažením za malé oko osmy dolů. Natočením osmy se zablokování lana postupně uvolňuje a osma pod zatížením začne sjíždět dolů. V horolezectví však splachovadlo nenajde moc uplatnění, leda tak při improvizaci během nějaké činnosti, kdy potřebujeme přerušovaně zastavovat při slaňování, a nemáme k dispozici bezpečné prusíkovací smyčky.

    Správně sestrojené splachovadlo

    Splachovadlo má několik nebezpečí, které je nutné znát. Tím největším je možnost vysmeknutí lana z osmy při chvilkovém odlehčení lana. Závit lana po odlehčení se může poměrně snadno převléknout přes malé oko osmy. Proto se splachovadlo absolutně nehodí pro slaňování v členitém a ukloněném skalním terénu (časté police, římsy, stupně, při jejichž překračování oslabíme vis v laně a lano se odlehčí). Když už zvolíme ke slaňování splachovadlo, tak v rovných, svislých stěnách, kde neustále visíme v laně.

    Druhým velkým nebezpečím splachovadla je možnost chybného založení lana do osmy (viz. obrázek dole), přičemž toto špatné sestrojení je vizuálně velmi podobné správnému sestrojení. Je třeba si jasně pamatovat, že neaktivní část lana (ta volná, nezatížená, pod osmou) musí v místě křížení lan být jako dolní, která bude při zatížení stisknutá.

    Špatně sestrojené splachovadlo

    Pro zablokování lana při slaňování je bezpečnější používat prusíky – viz. Sebejištění při slaňování

    * * *