• Jištění tělem od sebe

    Jestliže se leze od země pouze na jednu lanovou délku, čili výstup konči u vratného bodu, jistič se tak po celou dobu výstupu prvolezce nalézá dole zemi. Jistič se nemůže nikam zřítit. To je jistě uklidňující fakt. Umožňuje to provádět jištění bez budování jistícího stanoviště, jistič si prostě připne jistící pomůcku k úvazu, a hotovo. Tento způsob jištění se nazývá jištění tělem, čímž je míněna protiváha těla jističe vůči záchytnému nárazu padajícího prvolezce.

    I když jsme si řekli, že jistič nemá kam spadnout, neznamená to, že nehrozí žádné nebezpečí. Naopak, je jich tu více než dost.

    Nejčastěji bývá jistič ohrožen samotným prvolezcem. Ten na něj může shodit uvolněný kámen, nebo lezecký materiál, popřípadě se na něj sám zřítit. Tato rizika lze do jisté míry eliminovat nasazením ochranné přilby a zvýšenou pozorností.

    Při jištění tělem se musí jistič nacházet těsně u skály, jen mírně bokem od spádnice prvního postupového jištění. Jde o to, aby při pádu prvolezce síla vyvinutá pádem působila na jističe pouze směrem nahoru. Jistič tak bude pouze nadzdvihován, což eliminuje krátkým prokluzem lana v jistící pomůcce. Naprosto nevhodné je, aby jistič stál daleko od skály (a ještě navíc seděl), protože pak na něj nebude síla působit jen ve směru nahoru, ale i do předu. Jistič tak většinou ztratí rovnováhu a nemaje se o co opřít je stržen a vláčen po zemi, v nejhorším při větší rázové síle pádu je jistič proti skále přímo vymrštěn. O celou tu délku dráhy, kterou jistič bude vláčen po zemi, se prodlouží dráha pádu prvolezce. Navíc hrozí, že stržením vylekaný jistič se pustí lana, a pak prvolezec spadne téměř volně až na zem.

    Špatně - jistič daleko od skály, 1. varianta

    Špatně - jistič daleko od skály, 2. varianta

    Pozice jističe u skály ve spádnici prvního postupového jištění je důležitá ještě z dalšího hlediska. Je-li jako první postupové jištění použit např. vklíněnec, smyčka s uzlem, apod., bývají tyto jistící pomůcky prvolezcem do skály (skalní pukliny) umístěny tak, aby vydržely především zatížení ve směru podél skály svisle dolů. Pokud se ale jistič nalézá daleko od skály, bude při zachycení pádu lano působit na toto první postupové jištění tvořené nesmyslně kolmo pryč od skály. To ohrozí především vklíněnce, které jsou velmi labilní při jakémkoliv jiném tahu, než optimálním. Vklíněnec tak může být snadno ze skály vytržen. Pokud se nad tímto prvním postupovým jištěním nalézají další, kvalitnější postupové jistící body, není vytržení prvního vklíněnce tak nebezpečné. Ale je-li nad takovým prvním vklíněncem už jen jedno jištění, je to riziko. Pokud druhé, výše položené postupové jištění se pádem prvolezce vytrhne, a první bude nesmyslně chybou jističe znehodnoceno, tak prvolezec spadne až na zem.

    Jistič musí dávat pozor na to, jak vypadá skála nad místem, odkud jistí. Při zachycení silnějšího pádu může být nadzvednut nad zem. Pokud se na skále nad ním nacházejí větší skalní výčnělky, může při vytažení na ně narazit a zranit se o ně. Zvláště pozor na převisy nad hlavou, nutno mít přilbu!

    Špatně - jistič pod převisem

    Rovněž je nebezpečné provádí-li jištění osoba, která je výrazně lehčí než prvolezec. Například jistí-li dítě dospělého, drobná žena silnějšího muže, apod. Při razantnějším pádu hmotnějšího prvolezce může být jistič, zvláště nenechá-li dynamicky proklouznout lano jistící pomůckou, vytažen nahoru, při čem se opět jistič může leknout a pustit lano z rukou. Prvolezec pak volně spadne až na zem, kam za ním pak velmi rychle a nekontrolovaně sjede po jistící pomůcce i otřesený jistič.

    Špatně - příliš lehký jistič

    Jedním z možných řešením obou posledních případů je neprovádět jištění tělem, ale jistit přes jistící stanoviště, buď přímo anebo nepřímo.

    Zálohované držení lana druhou osobou

    Další možností, jak zabránit vytažení jističe vzhůru, je zálohované držení lana druhou osobou. Tento způsob zálohy se provádí typicky často při výcviku, když ještě panují obavy, zda začátečník během výcviku zvládne zachytit pád. Nicméně metoda je použitelná i při běžném lezení na dobře zajištěných skalách (dostaečné množství vrtaných skob) nebo na umělé stěně v situaci, kdy je jistič hmotnostně lehký vůči lezci. Například rodič nebo dospělý doprovod takto může vypomoci staršímu dítěti při jištění. Lze použít jak při dolním jištění ze země, tak i při horním jištění přes vratný bod (tzv. rybaření).

    Zálohované držení lana druhou osobou při jištění od sebe

    Druhá osoba, která provádí záložní držení lana, musí mít dostatečný prostor za jističem. Není účelem této metody, aby druhá osoba zasahovala do ovládání lana v jistící pomůcce (to stále musí plně provádět jistič), takže druhá osoba optimálně nechá v laně mezi ní a jističem malý průvěs, aby měl jistič volnost pro svou činnost, především aby mohl dát prokluz lanu (jistit dynamicky), je-li to vzhledem k okolnostem žádoucí. Tip: Pokud je situace vážná a dramatická, hrozí silný pád lezce, účinnost záložního druhého jističe zvýší to, že si i on založí lano do jistící pomůcky (lezec pak bude naplno jištěn dvěmi osobami).

    * * *