• Jištění druholezce

    Při jištění druholezce z horního jistícího stanoviště se výrazně projevuje problematika brzdné polohy lana v jistící pomůcce. Pokud netušíte, o co jde, je naprosto nezbytné, aby jste nejdříve navštívili stránku Brzdná poloha, jinak následující text náležitě nepochopíte.

    Jsou dvě možnosti, jak jištění druholezce na horním jistícím stanovišti uspořádat:

    • jistící pomůcku umístit do jistícího stanoviště (přímé jištění)
    • jistící pomůcku si připnout k sedacímu úvazu a jistit „od sebe“ (nepřímé jištění)

    Jištění druholezce s jistící pomůckou v jistícím stanovišti (přímé jištění)

    I při tomto uspořádání jsou další dvě možnosti, jak jištění pojmout. Jednak můžeme lano mít umístěné v jistící pomůcce v dynamickém režimu. Ovšem v tomto případě nikoliv proto, abychom druholezci dávali tlumící prokluz lana při odsednutí (to je zbytečné), ale proto, abychom jej dokázali pohotově spustit dolů, když výstup bude nad jeho síly. Druhou možností je jistit staticky s využitím blokační funkce některých jistících pomůcek. Stručně tedy můžeme způsoby jištění druholezce přes jistící stanoviště rozdělit na:

    • jištění druholezce s možností okamžitého spuštění
    • jištění druholezce s blokační funkcí

    Jištění druholezce s možností okamžitého spuštění

    Při jištění druholezce z horního jistícího stanoviště je při tomto způsobu naprosto nutné dbát na správnou brzdnou polohu lana v jistící pomůcce. Pokud takto jistíme, tak při odsednutí druholezce je nutné nastavit lano do brzdné polohy. A opět je nutno varovat, nastavení lana rukou do brzdné polohy je proti přirozenému reflexu, proto je potřeba se při jištění maximálně soustředit a být odolný vůči stresu (ve věci méně zběhlí lidé by raději měli použít jištění poloviční lodní smyčkou na karabině HMS).

    *Video:Nastavení lana do brzdné polohy v kyblíku při jištění druholezce na vrcholu skály. Protože byl předpoklad, že druholezec cestu nevyleze, a možná bude potřeba jej spustit dolů, zvolil jistič kluzný způsob jištění (tj. s možností okamžitě spouštět). V momentě odsednutí druholezce však musí jistič nastavit lano do brzdné polohy, aby zvětšil tření lana v jistící pomůcce. Tento pohyb je proti přirozenému reflexu a vyžaduje od jističe soustředěnost. (Druholezec je na levém prameni lana z pohledu diváka.)

    Pokud používánme některou z jistících pomůcek na principu Stichtovy brzdy (např. populární „kyblík“) můžeme lano částečně do brzdné polohy fixovat pomocí karabiny, kterou paralelně přidáme do jistícího stanoviště vedle jistící pomůcky. Tuto metodu je ovšem dobré si v klidu nacvičit a vyzkoušet s konkrétní výzbrojí kterou máme k dispozici, protože jistící pomůcky typu „kyblík“ jsou značně rozdílně tvarované, a musíme se nejprve ujistit, že pod zatížením se právě ta naše jistící pomůcka a karabina k sobě bez problémů přitisknou a nastaví lano do požadované brzdné polohy.

    Jištění druholezce z jistícího stanoviště pomocí kyblíku. Brzdné polohy je dosaženo vložením lana do přidané karabiny v jistícím stanovišti, která lano fixuje v požadované poloze. Pramen lana označený "A" vede k lezoucímu druholezci.

    Jištění druholezce s blokační funkcí

    Další možností jak jistit druholezce je použít jistící pomůcku, která umožňuje jistit funkcí blokování lana (např. ATC Guide, Reverso, Piu, atd.).

    Statické jištění druholezce jistící pomůckou s blokační funkcí. Pramen lana označený písmenem "A" vede k lezoucímu druholezci. Při zatížení přimáčkne horní pramen "A" dolní pramen, a dojde k zablokování lana.

    *Video:Jistící pomůcka typu kyblík s blokační funkcí. Při zatížení horního pramene se tento přitiskne na dolní pramen a zablokuje ho proti posunu. Naopak při tahu za dolní pramen jde tento snadno posunovat a dobírat tak druholezce.

    Tímto způsobem je možno jistit jak jednoho druholezce, tak ale i dva druholezce zároveň. Například pro postup tříčlenného družstva představuje současný postup dvou druholezců výrazné ušetření času. Blokování je způsobeno tím, že druholezec, který lano zatíží, způsobí přitisknutí horního pramene vedeným jistící pomůckou na dolní pramen, a tím jeho přimáčknutí. Odsednutý druholezec si vlastně sám zablokuje lano. Jistič tak na štandu nemusí permanentně držet neaktivní část lana v ruce, stačí když je dobírá nahoru ve fázích, kdy druholezec postupuje vzhůru. Jistič to ocení zvláště v zimě se zkřehlými prsty u rukou.

    Pozor ovšem, pokud touto blokovací metodou jištěný druholezec nedokáže přelézt těžké místo a odsedne si do lana, nelze ho prostě spustit, protože svou vahou sám sebe blokuje. Možností jak ho spustit je nadzvednout karabinu procvaklou v ohybu lana, anebo pootočit jistící pomůckou. Dělá se to takto: od karabiny cvaknuté v ohybu lana vedeme skrze další karabinu cvaknutou ve štandu, čili nad jistící pomůckou, smyčku, kterou si pak jistič připne druhým koncem k sedáku a zatíží svou vahou (odsednutím). Tím dojde k nadzdvižení karabiny cvaknuté v ohybu lana (popř. k pootočení jistící pomůcky) a blokování lana se tak vyruší.

    *Video:Pokud potřebujeme uvolnit blokování, můžeme u některých jistících pomůcek použít přidanou karabinu jako rukojeť a páku pro odklopení jistící pomůcky. Vyžaduje to určitou sílu, nikoliv však obrovskou. Rukou je potřeba kontrolovat neaktivní část lana. Doporučujeme, účinná a bezpečná metoda.

    Pokud je při statickém blokačním jištění druholezce třeba lano dolů k druholezci popustit, a lano je nezatíženo, stačí pouze, v tomto případě už lehce, nadzvednout rukou karabinu cvaknutou do ohybu lana, a lano posunout dolů

    Doporučujeme touto blokovací metodou jistit druholezce jen v lehčích terénech, kde se ve vztahu k jeho výkonnosti nepředpokládá, že bude mít problémy z lezením.

    Jištění druholezce „od sebe“ (nepřímé jištění)

    Tento způsob jištění druholezce nepřínáší žádné výhody, kromě jediné – vyhovuje přirozenému reflexu v souladu s nastavením lana do brzdné polohy v jistící pomůcce. Ovšem nutnou daní za tuto výhodu je nevýhoda, že lano přímo působí na osobu jističe, a v určitém směru jej dokonce může přímo strhávat z rovnováhy (jistič musí být sebejištěn!).

    Pozor! Lano zatížené druholezcem při odsednutí strhává jističe z rovnováhy

    Aby se nevýhoda přímého působení lana na jističe trochu zmírnila, doporučuje se lano k druholezci vést přes vratný bod, který je umístěn o něco výše, než je vlastní poloha jističe (i zde musí být jistič sebejištěn).

    Správně Lano je vedené přes vratný bod, mírný tah nahoru nevychyluje jističe z rovnováhy

    Správné provedení jištění druholezce „od sebe“ je náročné na ideální rozmístění jistících bodů v terénu. Především je potřeba mít solidní jistící bod někde nad úrovní pasu, a to na vrcholu skály není vždy možné, prostě proto, že skalní reliéf často neumožňuje takové rozmístění jistících bodů.

    Jištění druholezce poloviční lodní smyčkou na HMS karabině

    Druholezce lze také přímo jistit v jistícím stanovišti bez starostí o brzdnou polohu lana, nemusíte ani zkoumat směr zatížení nahoru a dolů, a jak to všechno zvládnou vaše reflexy. Navíc ušetříte peníze za drahé, mondénní jistící pomůcky. Na uspořádání jištění druholezce vám stačí pouze karabina HMS a jeden solidní kotevní bod v terénu. Více na stránce Jistící metoda UIAA.

    Zvláštní případy

    Z výše uvedeného vyplývá, že nejobvyklejší způsob jištění druholezce z horního stanoviště je přímé jištění z jistícho stanoviště. Logicky ovšem jistící stanoviště vyžaduje mít kvalitní kotevní bod (případně soustavu bodů). Horolezec se však může dostat do místa, kde nic takového nebude. A není to radostná situace. Pokud jen trochu terén umožňuje, aby v něm člověk tělem zaujal stabilní a pevnou polohu, tak je v této situaci lepším řešením jistit nepřímo („od sebe“). Jistič se v takovém případě většinou usadí do nějaké prohlubně, zaleze do komína, nebo se postaví za balvan, smířen a srozuměn s tím, že druholezce udrží. Samozřejmě jistič zřídí v terénu kotevní bod, i když o jeho pevnosti má pochyby, provede k němu sebejištění, ale to je pouze záloha jištění. Než druholezec vyrazí stoupat, dá mu jistič trýznivý povel „Pojď a nesedej!“, který zaručeně způsobí druholezci chmury na náladě.

    Nejčastěji tato situace nastává:

    • v lámavém skalním terénu
    • v zimních horách v hlubokém sněhu (prašan)
    • na vrcholovém plató skály nebo skalní věže (ať už proto, že tam není za co zřídit kotevní bod, nebo proto, že kotevní bod je pro dobírání druholezce nešikovně umístěný – typicky slaňovací kruh)