Abalaky či takzvané tricamy (tak se zpravidla nazývají v anglosasky hovořících zemích), patří mezi nejjednodušší výstředníkové (excentrické) vklíněnce. Abalaky je možné usadit i do skalních puklin s rovnoběžnými stranami, a to jak do horizontálních, tak i do vertikálních. Abalak se dobře hodí do děr a dírek, kde je často jediným jistícím prostředkem, který tam jde založit.
Funguje na principu rotací rozpírajícího se klínu. Čím víc je zatěžován, tím víc se vzpřičuje a lépe drží. Ale u abalaků je nutné varovat – při silném zatížení se dokáží ve skalní puklině opravdu pevně zaklesnout, a jejich vyndání je pak pracné. Z toho také vyplývá, že je dobré se jimi jistit opravdu v pevné a kompaktní skále. Rovněž kvůli silnému zaklesnutí po pádu není dobré abalak zakládat příliš hluboko do skalních puklin, kam až by člověk jen těžko dosáhl prsty rukou, nemusel by jít vyndat ven.
Abalaky založené ve vodorovné a svislé spáře výstředníkovým způsobem
