• Horní jištění

    Horní jištění může být realizováno různými způsoby. Pro všechny způsoby je však společné, že od lezce vede lano nahoru, tedy lezec se nemusí obávat pádu. Pokud se neudrží na skále, do lana si pouze odsedne. Typická situace je pozice druholezce, který je jištěn svým jističem z horního stanoviště. Druholezec má horní jištění, a lano mu je při lezení dobíráno.

    Jiným způsobem realizace horního jištění je jištění ze země přes vratný bod (slangově se tomuto způsobu jištění říká „na rybu“, „rybaření“, pro podobnost s taháním ryby rybářskou udicí). Tento způsob jištění zaručuje pohodové, až by se dalo říci rekreační podmínky pro lezení. Podstatou jištění je umístění lana do vratného bodu nahoře na skále tak, aby lano vedlo k lezci shora. Lano se do tohoto jištění vkládá přeložené, tedy na zem vedou dva prameny lana. Na jeden se naváže lezec, druhý pramen si upne jistič do jistící pomůcky. Zatím co lezec postupuje po skále nahoru, jistič ho dobírá lanem, takže pokud se lezec neudrží na skále, nikam nepadá, neboť si ihned odsedne do visu v laně. Horní jištění přes vratný bod se hodí jen na menší skály, na které stačí délka lana. Je vhodný na výuku nováčků a dětí. Ideální pro lidi, kteří netouží po heroických výkonech, a spíše si chtějí užít bezpečného pohybu po skále. Nutno však podotknout, že takovémuto lezení je často vyčítána jistá sterilnost a „konzumní“ povaha.

    Pokud ve skupině lidí, která se chystá lézt s horním jištěním přes vratný bod, není nikdo, kdo by zamýšlenou cestu dokázal slézt s dolním jištěním jako prvolezec, pak tento způsob jištění jde realizovat pouze tam, kde je odněkud na skálu pěší nebo velmi snadný přístup. Jeden člověk z lezecké skupiny si musí vzít sbalené lano, vyjít onou snazší cestou nahoru na skálu, a lano tam instalovat do vratného bodu.

    Vratný jistící bod

    Vratný jistící bod musí být kvalitní, pevně ukotvený v terénu, neboť představuje naše hlavní, často jediné jištění proti pádu. Nejideálnější je, aby byl vratný jistící bod tvořen vrtanou skobou (kruh, borhák), nebo jiný velmi kvalitně usazený jistící prostředek. Do jistícího prostředku poté připneme karabinu s pojistkou zámku, kterou povede lano. Pokud nemáme karabinu s pojistkou zámku, je možno také použít dvě normální karabiny, ale musíme je k sobě přiložit tak, aby jejich vrcholy zámků byly orientovány opačným směrem. To proto, aby se znemožnilo, že by lano tlakem z jednoho směru se mohlo vypnout současně z obou karabin.

    Vlevo - vratný jistící bod s karabinou s pojistkou zámku. Vpravo - Jejím ekvivalentem v případě nedostatku materiálu je současné použití dvou karabin bez pojistek zámku s opačně obrácenými vrcholy zámků.

    Pokud ale plánujeme časově delší lezení s horním jištěním přes vratný jistící bod, nebo vratný jistící bod nemáme pod vizuální kontrolou (tj. nevidíme, co se s karabinami děje při výraznějších pohybech lana), důrazně se doporučuje používat souběžně dvě karabiny s pojistkami zámků, aby se vzájemně zálohovaly.

    Dvě karabiny s pojistkami zámků ve vratném jistícím bodě pro zvýšené zálohování upevnění lana

    Není radno se spoléhat na jeden jistící prostředek ukotvený ve skále, ale raději na vícero, které se budou vzájemně zálohovat. Velmi časté je řešení, kdy se dva jistící body propojí. Fixně (trvale) instalované vratné jistící body v terénu bývají propojené pomocí řetězu, pokud si ale sami budujeme dočasný vratný jistící bod, pro propojení použijeme pomocnou smyčku. Více o propojování jistících bodů na stránce Propojovací smyčka.

    Vratný bod tvořený řetězem, dvojí jistící prostředky se vzájemně zálohují

    Záloha vratného jistícího bodu nemusí být vždy propojená s vlastním vratným jistícím bodem. Může to také být jiný jistící bod, který se ale musí nálezat v blízkosti vratného jistícího bodu. Často se používá například předposlední postupové jištění pod vratným jistícím bodem.

    Vratný bod tvořený jedním kruhem, expreska blízko pod kruhem zálohuje

    Fixní jistící prostředky, jako jsou kruhy, borháky, apod., jsou různých konstrukcí. Některé mají oka pro připnutí karabiny taková, že karabina je v nich přiložena ke skále naplocho. To není u vratného bodu šikovné, neboť lano se pak při posouvání odírá o skálu. V takovém případě do vratného bodu připneme nejprve jednu karabinu s pojistkou, a teprve do ní připneme další, skrz kterou bude vedeno lano, která už bude ke skále položena kolmo, a lano jí bude hladce procházet zleva doprava a obráceně.

    Lano musí být vedené tak, aby nedocházelo k odírání lana o skálu

    Karabiny vratného bodu musí být rovněž umístěny tak, aby lano z nich vedlo svisle dolů a pokud možno se co nejméně odíralo o skálu. Pokud vlastní jistící bod vratného bodu je umístěn nešikovně tak, že od něj nelze lano spustit ve svislici dolů podél skalní stěny, připne se do vratného bodu dostatečně nosná smyčka, jejíž délka vystačí na to, aby odsadila karabiny dál nad svislou stěnu.

    Pokud kotvení vratného bodu je za hranou, odsadíme karabinu nad svislici stěny

    Při budování vratného bodu zásadně lano nevedeme pouze skrz smyčku z umělého vlákna, třením lana o smyčku vzniká značné teplo, a smyčka se nebezpečně brzy přetaví (nepodceňovat, řada vážných nehod varuje!). Z důvodu vzniku tepla při vzájemném kontaktu se také nesmí do jednoho vratného bodu umístit vícero lan vedle sebe, opět by se mohlo lano přetavit!

    Lano musí být vedeno karabinou. Smyčku by třením lano snadno přetavilo!

    Poté co lezec doleze nahoru k vratnému bodu, je několik možných postupů. Buď jej jistič spustí dolů, nebo si lezec zhotoví sebejištění, odváže se z lana a to si připraví na slanění, a slaní dolů.

    Jistič při spouštění musí mít přehled o tom, kolik lana mu zbývá smotáno na zemi. Nesmí se stát, aby mu jistící pomůckou prošel konec lana, a spouštěný lezec při tom byl ještě ve visu. Následoval by pád spouštěného lezce na zem! Aby k proklouznutí dolního konce lana skrz jistící pomůcku nedošlo, musí být i jistič navázaný na lano.

    *Video:Navázání konce lana k jističi. Je to nejlepší opatření proti tomu, aby jističi proklouzl konec lana, které je nesprávně odměřené a jeho nastavení délky nestačí na spuštění lezce na zem. Tato metoda se velmi doporučuje. Zvláště lezeme-li v nám neznámé oblasti, neznáme přesnou výšku skály, země pod skálou je nerovná s různým převýšením, nebo máme-li půjčené cizí lano.

    Zacházení s fixními vratnými jistícími body

    Ty vratné jistící body, které jsou trvale osazeny v terénu, si zasluhují šetrné zacházení. Jejich osazení do skály není snadné ani levné, a hlavně se v případě vrtaných skoby (kruhy, borháky) jejich osazováním dochází k narušování skály. Nelze je vyměňovat donekonečna, takže čím déle ve skále vydrží, tím lépe.

    Nejčastěji jistícící prostředky vratných jistících bodů trpí obrušováním lanem, když je lano vedeno přímo okem jistícího prostředku. Nejvíce se tento jev projevuje při spouštění lezce, tehdy působí současně jak tlak tak pohyb. V laně a na jeho opletu je řada nečistot (prach, písek), a lano působí jako vcelku zdatný brusný pás. Po několika letech může být jistící prostředek takto zcela zničený.

    Při lezení s horním jištěním (tzv. "rybaření") nikdy nevedeme lano přímo okem (kruhem) jistícího prostředku. Lano obsahuje nečistotu, prach, písek, a působí jako efektivní brusný pás. Kovové oko se brzy obrousí a dojde ke ztenčení oka. Jistící prostředek se tak musí celý vysekat ze skály, skála je zničená, na totéž místo už nejde nic osadit, a pro nový jistící prostředek se musí vrtat do skály vedle nový otvor. Brzy by tak byla skála v okolí zničená.

    Považuje se za slušnost a samozřejmost, že do vratného jistícího bodu si připínáme svou vlastní karabinu, a lanem brousíme tu. V některých oblastech (záleží na místních zvycích) bývají ve vratných jistícíh bodech osazeny šroubovací karabiny (tzv. mailonky), a akceptuje se protažení lana jimi, protože jejich pozdější výměna není tak pracná. Podobně se v některých oblastech toleruje spouštění s lanem vedeným oky řetězu, pokud ten je opět k vlastním jistícím prostředkům vratného bodu připevněn tak, že to umožňuje jeho snadnou údržbářskou výměnu. Vždy je dobré se při návštěvě nám neznáme oblasti seznámit s místními zvyklostmi.

    * * *