• Chyby při ovládání jistících pomůcek

    Chyby při jištění „od sebe“

    Při jištění „od sebe“ se může jistič dopustit řady chyb. V některých případech tyto chyby mají obecný charakter, tedy nevážou se k jednomu určitému typu jistící pomůcky. Obecně je možno říci, že při jištění kyblíkem, Reversem, slaňovací osmou a poloviční lodní smyčkou, se lze dopustit chyb, které jsou mnohdy založeny na stejném principu. Základem nejčastějších chyb je špatné držení lana a ztráta kontroly nad neaktivní částí lana.

    Jednou z velmi častých chyb je držení neaktivní části lana (pod jistící pomůckou) v sevřené dlani ruky, jejíž palec je odvrácen od jistící pomůcky. Takový úchop je sice velmi pohodlný pro podávání lana do jistící pomůcky, ale se zvrácenou dlaní prakticky nemáme možnost zachytit větší sílu.

    *Video:Palec ruky svírající neaktivní část lana (z pohledu diváka vlevo) je odvrácen na opačnou stranu od jistící pomůcky. Takto nepřirozeně zvrácené zápěstí ruky není s to udržet sílu. Navíc je takto lano nastaveno do polohy s menší brzdnou silou. Jedná se o typickou začátečnickou chybu, kdy převáží snaha o pohodlné a rychlé podávání lana, a zapomene se, že důležitější je schopnost zachytit pád lezoucí osoby.

    Souběžně s touto chybou ihned kráčí druhá nevýhoda, a to, že tímto úchopem nastavujeme lano na menší brzdnou sílu (lano je jistící pomůckou vedené ve tvaru písmene „U“ – více o této problematice na stránce Brzdná poloha). Zde je třeba si plně uvědomit tragičnost chvíle – ruka drží lano tak špatně, že není s to udržet větší sílu, a navíc to lano drží tak, že právě větší síla přijde.

    Špatně, ruka držící neaktivní část lana pod jistící pomůckou je palcem odvrácená od jistící pomůcky, zvrácená ruka neudrží větší sílu

    Další častou chybou je společné držení aktivní a neaktivní části lana horní rukou nad jistící pomůckou. Opět je zde důvodem pro tuto chybu pohodlnější podávání lana do jistící pomůcky. Velmi často je pak důsledkem, že ve chvíli, kdy oba prameny drží horní ruka, dolní jistící ruka lano na chvíli zcela pustí. Jestliže právě v tento moment přijde pád lezce, je zachycení pádu prakticky nemožné.

    *Video:Chybné společné přidržování obou pramenů lana (aktivní i neaktivní části) jednou rukou nad jistící pomůckou. Lano je tak nastaveno do polohy s menší brzdnou silou. Video není natočeno předváděné hercem, jedná se o skutečné jištění při ostré akci. Je dobře vidět, jak jsou okamžiky chybných úchopů letmé, které jsou patrné až z videozáznamu. Chyby při ovládání jistících pomůcek jsou často právě takto skryté, skoro nepostřehnutelné, ale právě o to více jsou nebezpečné.

    Navíc opět díky tomuto přidržení neaktivní části lana nahoře dojde ke zmenšení brzdného účinku v jistící pomůcce. lano je opět tímto podržením nastaveno do polohy „U“, a rázem tak máme zmenšenou brzdnou sílu.

    Špatně, neaktivní část lana pod jistící pomůckou nedrží ani jedna ruka pořádně

    Špatně, i když oproti předchozí situaci došlo ke zlepšení (jedna ruka již neaktivní část lana drží), úchopem druhé ruky však došlo k nastavení neaktivní části lana do polohy s menší brzdnou silou

    Poloviční lodní smyčka na karabině HMS (jistící metoda UIAA) není díky povaze použitého kluzného uzlu ohrožena ztrátou brzdného účinku při zdvižení neaktivní části lana nahoru. Nicméně i zde společné přidržování aktivní a neaktivní části lana v jedné ruce je zdrojem chyb. Především to neustále svádí k již zmiňovanému puštění neaktivní části lana z ruky při přechmatávání lana během jeho podávání. Opět platí, jakmile nedržíme neaktivní část lana pevně v ruce, tak jakýkoliv pád v ten moment nejsme schopni zachytit.

    Špatně, nedostatečně sevřená ruka držící neaktivní část lana

    Špatně, ani jedna ruka nedrží pořádně neaktivní část lana

    Špatně, opět ani jedna ruka nedrží pořádně neaktivní část lana

    Další častou chybou při jištění s poloviční lodní smyčkou na karabině HMS je vedení lana karabinou tak, že neaktivní část lana je z poloviční lodní smyčky vedena ven na té straně karabiny, kde se nachází pojistka zámku karabiny. Lano tak může třením odšroubovat pojistku a pokud se přesmykne přes tělo karabiny, může dojít k úplnému rozvázání polovičního lodního uzlu a ztrátě jistící funkce. Více na stránce Jistící metoda UIAA.

    Na obrázku jsou zaznamenány dvě chyby. Jednak poloviční lodní smyčka je navázána tak, že neaktivní část lana jde dolů přes pojistku zámku karabiny HMS. Za druhé lano je zkroucené a tvoří se na něm kličky, což může vést k obtočení lana kolem zámku karabiny.

    I se slaňovací osmou při jištění od sebe mohou nastat nebezpečné situace (pomineme-li vůbec fakt, že slaňovací osma poskytuje relativně malý brzdný účinek a vyžaduje vyšší zkušenost a pozornost při jištění). Při povolení lana má osma tendenci se svěsit dolů, a osma přestane být umístěná v optimálním místě v karabině při jejím horním oblouku. Zpravidla malé oko osmy chybně sklouzne na zámek karabiny. Pokud pak v takovém okamžiku přijde pád jištěné osoby, osma působí ve směru otevření zámku. Pozor, síla může být i tak silná, že nelze vyloučit ani destrukci pojistky zámku. Kovový (nebo plastový) kroužek pojistky zámku může prsknout v protilehlém místě zobáku karabiny, a byť se jedná o vylomení třeba malé částečky materiálu, pojistka prostě přestává fungovat a zámek karabiny se otevře. Osma jako jistící pomůcka je pak vypnuta z jistícího řetězce a pád nic nezadrží.

    Sklouznutí slaňovací osmy na zámek karabiny. Při následném náhlém zatížení tah karabiny působí ve směru otevření zámku karabiny, a může i dojít k destrukci pojistky zámku!

    Jak se bránit chybám

    Prvním předpokladem je pochopitelně o možnosti chyb vědět a poznat je. Ovšem co dál? Nabízejí se dva obecné přístupy, a to 1) dril, a za 2) soustředění.

    1) Dril – Podrobit se soustavnému cvičení, které povede k vypracování správných návyků. Chce to čas, ale dosažené výsledky jsou dobré. Ovšem je potřeba upozornit, že jištění je při horolezectví činnost značně proměnlivá, jsou odlišnosti mezi nepřímým jištěním „od sebe“ a přímým jištěním z bodu jistícího stanoviště. Také lidé občas mění své jistící pomůcky. Takže vypěstovaný návyk nemusí vždy přesně zapadnout do toho, co zrovna potřebujeme. Návyk se nechtěně může stát zlozvykem.

    2) Soustředění – Je naprostou nezbytností, nelze ignorovat či omlouvat zanedbání. Nesoustředěnost je především způsobována tím, že něco odvádí naší pozornost. Proto by měl mít jistič zažité se co 20 vteřin sám sebe v duchu zeptat: „Jistím správně?“, a hned zkontrolovat, jak drží lano, zvláště pak při jeho podávání, popř. dobírání.

    Nejčastější chyby, které vedou ke ztrátě soustředění pozornosti při jištění:

    • hovor s jinými osobami
    • hledění do blba
    • pozorování cizích lezců, které nejistím
    • u mužů typicky zírání na ženský
    • pozdní snaha o rozmotání lana
    • věnování pozornosti zvonícím mobilům, apod.

    Pro zamezení chyb při jištění je nejlepší kombinace obou přístupů. Nejprve se člověk musí podrobit intenzivnímu cvičení v ovládání jistící pomůcky v různých režimech, seznámit se s možnostmi chyb a přesně si porovnat mechanismus správně prováděného jištění s nesprávným. Poté nesmí nastat stav „bohorovného borce usnutého na vavřínech“, ale při každém budoucím jištění se plně soustředit, a nenechat si odvést pozornost jinam.