![]() |
| -- Obsah -- |
| Zpět na úvod |
| HOROLEZECTVÍ |
| VHT |
| KLETTERSTEIG |
| BEZPEČNOST |
| PRVNÍ POMOC |
| NORMY |
| KNIHOVNA |
| Jištění tělem od sebe | |||||||||
|
|
|||||||||
| Obsah - | 1.Jištění od sebe vahou těla ze země | ||||||||
|
|
|||||||||
|
Jestliže
se leze od země pouze na jednu lanovou délku, čili výstup konči u vratného
bodu, jistič se tak po celou dobu výstupu prvolezce nalézá dole zemi. Jistič
se nemůže nikam zřítit. To je jistě uklidňující fakt. Umožňuje to provádět
jištění bez budování jistícího stanoviště, jistič si prostě připne
jistící pomůcku k úvazu, a hotovo. Tento způsob jištění se nazývá
jištění tělem, čímž je míněna protiváha těla jističe vůči záchytnému
nárazu padajícího prvolezce. I
když jsme si řekli, že jistič nemá kam spadnout, neznamená to, že nehrozí
žádné nebezpečí. Naopak, je jich tu více než dost. Nejčastěji
bývá jistič ohrožen samotným prvolezcem. Ten na něj může shodit uvolněný
kámen, nebo lezecký materiál, popřípadě se na něj sám zřítit. Tato
rizika lze do jisté míry eliminovat nasazením ochranné přilby a zvýšenou
pozorností. Při
jištění tělem se musí jistič nacházet těsně u skály, jen mírně bokem
od spádnice prvního postupového jištění. Jde o to, aby při pádu
prvolezce síla vyvinutá pádem působila na jističe pouze směrem nahoru.
Jistič tak bude pouze nadzdvihován, což eliminuje krátkým prokluzem lana v
jistící pomůcce. Naprosto nevhodné je, aby jistič stál daleko od skály (a
ještě navíc seděl), protože pak na něj nebude síla působit jen ve směru
nahoru, ale i do předu. Jistič tak většinou ztratí rovnováhu a nemaje se o
co opřít je stržen a vláčen po zemi, v nejhorším při větší rázové síle
pádu je jistič proti skále přímo vymrštěn. O celou tu délku dráhy,
kterou jistič bude vláčen po zemi, se prodlouží dráha pádu prvolezce.
Navíc hrozí, že stržením vylekaný jistič se pustí lana, a pak prvolezec
spadne téměř volně až na zem. Pozice jističe u skály ve spádnici prvního
postupového jištění je důležitá ještě z dalšího hlediska. Je-li jako
první postupové jištění použit např. vklíněnec, smyčka s uzlem, apod.,
bývají tyto jistící pomůcky prvolezcem do skály (skalní pukliny) umístěny
tak, aby vydržely především zatížení ve směru podél skály svisle dolů.
Pokud se ale jistič nalézá daleko od skály, bude při zachycení pádu lano
působit na toto první postupové jištění tvořené nesmyslně kolmo pryč
od skály. To ohrozí především vklíněnce, které jsou velmi labilní při
jakémkoliv jiném tahu, než optimálním. Vklíněnec tak může být snadno
ze skály vytržen. Pokud se nad tímto prvním postupovým jištěním nalézají
další, kvalitnější postupové jistící body, není vytržení prvního vklíněnce
tak nebezpečné. Ale je-li nad takovým prvním vklíněncem už jen jedno jištění,
je to riziko. Pokud druhé, výše položené postupové jištění se pádem
prvolezce vytrhne, a první bude nesmyslně chybou jističe znehodnoceno, tak
prvolezec spadne až na zem.
Jistič musí dávat pozor na to, jak vypadá skála nad místem, odkud jistí. Při zachycení silnějšího pádu může být nadzvednut nad zem. Pokud se na skále nad ním nacházejí větší skalní výčnělky, může při vytažení na ně narazit a zranit se o ně. Zvláště pozor na převisy nad hlavou, nutno mít přilbu!
Rovněž
je nebezpečné provádí-li jištění osoba, která je výrazně lehčí než
prvolezec. Například jistí-li dítě dospělého, drobná žena silnějšího
muže, apod. Při razantnějším pádu hmotnějšího prvolezce může být
jistič, zvláště nenechá-li dynamicky proklouznout lano jistící pomůckou,
vytažen nahoru, při čem se opět jistič může leknout a pustit lano z
rukou. Prvolezec pak volně spadne až na zem, kam za ním pak velmi rychle a
nekontrolovaně sjede po jistící pomůcce i otřesený jistič. Řešením obou posledních případů je neprovádět jištění tělem, ale jistit přes jistící stanoviště, buď přímo anebo nepřímo. |
|||||||||
|
© Tomas Kublak - vytvořeno 2001 - aktualizováno 20.7.2008; Upozornění: Přes veškerou snahu o správnost jsou všechny údaje na této stránce bez záruky, autor nenese odpovědnost za škody a újmy způsobené používáním této stránky. Homepage *** |
|||||||||