Jistící pomůcka ATC Guide

Jistící pomůcka Reverzo1

1.část  2.část

1.část 2.část 3.část

Síly zatěžující postupové jištění při pádu

Spadlý lezec vyvine svým pádem na lano určitou sílu. Zároveň ale na lano působí zdola jistič, který zadržel lano dole v jistící pomůcce. Následkem toho se lano napne, začne v něm působit rázová síla. Ta se přenáší i na postupová jištění, kterými lano prochází.

Je však dobré si ještě jednou uvědomit poměrně důležitou věc - na postupové jištění působí dvě síly. Jedna se přenáší po laně vedoucím od spadlého lezce, druhá od jističe! A postupové jištění je zatěžováno vektorovým součtem těchto dvou sil.

Ovšem záležitost se trochu komplikuje tím, že do děje vstupuje také tření lana o karabinu (případně karabiny) postupového jištění. Lano, protože je pružné, se následkem zatížení protahuje, a to pochopitelně vždy ve směru ke spadlému lezci, neboť jeho volný pád je tou akcí, která dává celému ději energii. Napnutí lana k jističi je jen reakcí. Tření lana o karabinu tak vlastně pomáhá brzdit pád spadlého lezce. A právě o tuto zadrženou sílu je menší síla v pramenu lana vedoucímu k jističi.

Další prvek, který má vliv na celkové zatížení postupového jištění, je úhel, který svírají oba prameny lana (k jističi, a ke spadlému lezci). Nastává zde závislost - čím je úhel mezi prameny lana ostřejší, tím je celková síla působící na postupové jištění větší, ale současně je i větší tření lana v ohybu na karabině, takže síla působící v pramenu lana vedoucího k jističi je menší. A naopak - čím je úhel mezi prameny lana tupější, tím je celková síla působící na postupové jištění menší, ale také klesá síla tření lana v ohybu na karabině, takže síla působící v pramenu lana vedoucího k jističi je větší. Zde jsou tři modelové situace přibližně vyjadřující tuto závislost:

• oba prameny lana jsou vedeny ve spádnici
• pramen lana vedoucího k jističi je veden mírně bokem
• prameny lana svírání úhel 90°

Nejvíce je v momentě zachycení zatíženo nejvýše dosažené postupové jištění, kde při zachycení pádu dochází k obratu lana (toto postupové jištění se vlastně stává vratným bodem). Ovšem i tak jsou dílčím způsobem zatěžována ostatní postupová jištění, která se tak podílejí svým třením na absorbování pádové energie. Velikost sil, které při zachycení pádu působí na body jistícího řetězce v minulosti měřili v Bezpečnostní komisi DAV (Německý alpský spolek), a po určitém zprůměrování se došlo k níže uvedeným hodnotám.

Principy vektorového součtu sil se projevují i u obyčejného odsednutí do visu v laně, jehož druhý konec drží jistič. Pozor na to, často si lidé myslí, že když si jen odsednou, tak postupové jištění zatěžují jen svou vahou. Ale i při odsednutí dochází k vektorovému součtu sil. Takže postupové jištění zatížené odsednutím je namáháno víc, než si myslíme, pokud lezec váží 80 kg, pak cca 1,6 kN. Při razantnějším odsednutí i více, může být až 2 kN.  Vyjádřeno v kilogramech to odpovídá cca 160 - 200 kg!

© Tomas Kublak - vytvořeno 2001 - aktualizováno 6.7.2008; Upozornění: Přes veškerou snahu o správnost jsou všechny údaje na této stránce bez záruky, autor nenese odpovědnost za škody a újmy způsobené používáním této stránky.  Homepage

***