Na stránce Úvazy jsou nové obrázky přezek na horolezeckých úvazech. Kdysi v minulosti byly na stránce k tomu účelu fotografie, ale ty pak byly kvůli menší přehlednosti odstraněny a nahrazeny videem. Nicméně pro větší zkvalitnění názornosti sem nyní přibyly i kreslené obrázky. Navíc je také zařazena rychloupínací přezka (někdy se lze také setkat s označení QB – Quick Band), na stránce je přidán jak text, tak i obrázek. Rychloupínací přezka je stále častěji výrobci upřednostňována a čím dál více lidí se s ní setkává. Oproti klasické přezce je v rychloupínací přezce popruh provlečený pouze dvakrát, takže občas to věci neznalé lidi vyleká a ti pak nad tí bádají, zda je to tak správně. Také oproti klasické přezce se v rychloupínacím systému popruh z přezky zcela nevytahuje, a konec popruhu musí být opatřen rozšířenou zarážkou nebo nějak jinak konstrukčně fixován, aby se nemohl protáhnout skrz přezku. Více na odkazované stránce.
Odkaz: Úvazy
Na stránce lezení na ledu je nová pasáž věnovaná problematice použití jednoduchého lana při horním jištění během lezení ledu s cepíny. V tomto případě lano vede od lezce, popřípadě druholezce, nahoru. A ten si jej může nechtěně rozseknout cepínem, pokud lano nešťastně trefí. Sice se to nestává často, většinou i při zásahu lana se lano od hrotu zobáku cepínu odkloní bokem, ale vyloučit zcela tuto situaci nemůžeme. Zvláště je-li led ukloněný a lano na jeho povrchu leží, pak může zásah lana být opravdu zlý, protože led v tomto případě funguje jako trvdý podklad, a tedy nemá se kam odklonit a dochází k jeho destrikci. Většinou je to částečné přeseknutí nebo proděravění. Lézt pak dál s takový mlanem není věru příjemný zážitek. Existují různé způsoby, jak toto nebezpečí eliminovat, jedním je zdvojení lana (vlastně zálohování), a druhým je přidělání nějaké vnější ochrany pro lano. Jak to konkrétně udělat, to nalzenete právě na odkazované stránce Lezení na ledu.
Na stránce Tah nahoru je nový obrázek a text popisující situaci, do které se můžeme dostat, když se nám nepodaří nalézt v místě jistícího stanoviště vhodný kotevní bod pro zbudování dolního kotvení pro protitah vzhůru. Konkrétně se jedná o situaci, kdy máme například dvě kotvení, která ale nejsou tutová, takže je záhodno je spojit propojovací smyčkou, abychom dosáhli rovnoměrného rozkladu síly, ale tato propojovací smyčka je delší, takže může při zatížení vzhůru dojít k jejímu nepříjemnému překlopení nahoru, což by prodloužilo pád jištěného lezce. A navíc se v daném místě nehodí přejít na zcela nepřímo realizované jištění, třeba z důvodu malého prostoru nad jističem, například nějaký převis nad místem jistícího stanoviště, kde není dobré, aby byl jistič při nepřímém jištění vysoko nadzdvižen. Ano, jedná se o málo pravděpodobnou kumulaci nepříznivých podmínek, ale občas se i to může stát. A právě pro tyto ojedinělé situace je zde takzvaná kombinace přímého a nepřímého jištění. O co jde, a jak to v modelovém případě vypadá, si lze prohlédnout od nynějška na stránce Tah nahoru.
V Plzni se ve čtvrtek 26.1.2012 koná metodická přednáška s poutavým názvem Metodické peklo pro pokročilé. Přednáška bude zaměřena na správné jištění a bezpečný postup při skalním lezení a v horách, jaké mít nezbytné vybavení, vhodné jisticí pomůcky a další výzbroj, doporučované způsoby jištění a jistící stanoviště. Součástí přednášky budou i praktické ukázky jištění a postupu. Dále se proberou kotevní prostředky a jejich zakládání, upozornění na hlavní nebezpečí, nouzové a kritické situace. Přednáší Kodl a Zyký, instruktoři horolezectví Českého horolezeckého svazu. Přednáška je od 19:00, a nekoná se tentokrát v divadle, jako minulé akce, ale nyní je v prostoru lezecké stěny Rock ‘n’ Wall, ulice Sady 5.května.
Další díl seriálu Alpinistické triky, který vychází na webu American Alpine Institute a věnuje se různým drobným vylepšením nebo postřehům a radám, které jinak často nestojí ani za řeč, a tak se mnohdy nedostanou do všeobecnějšího povědomí, což se auotři článků snaží změnit, se věnuje karabinám. První postřeh se zabývá tím, zda je skutečně vždy dobré dát přednost při používání karabin s pojistkou té, která má automatickou pojistku. Jak upozorňuje autor článku Andrex Yasso, automatická pojistka se čsto v zimě zalepí ledem a zamrzne. Pak nejen že nefunguje pojistka, ale ani se nedozavírá zámek. Dále na videu ukazuje, jak snadněji se mu váže lodní uzel jednou rukou na karabině HMS se šroubovací pojistkou, a jak o něco hůře s automatickou pojistkou. Ale přiznává, že v zimě v rukavicích by to už asi s tou s automatickou pojistkou nezvládl jednou rukou. Takže závěr, zvláště v zimě může obyčejná šroubovací pojistka být lepší. Druhá rada tohoto článku je podobná, a týká se karabin s drátěným zámkem. Leckdy se horolezci snaží dosáhnout co nejmenší hmotnosti svého materiálu, a tak si pořizují malé a co nejmenší karabiny. Jenže právě v zimě při lezení ledů nebo v zimních horách opět rukavice mohou všechno zkomplikovat. V článku je fotografie dvou téměř tvarově shodných karabin s drátěným zámkem, a autorovi se při lezení ledů cvakala dobře ta větší, zatímco ta malá nešla v rukavicích pohodlně otevřít a byla s ní jen samá potíž.
Při lezení v situaci, kdy nemá prvolezec cvaknuté ještě ani jedno postupové jištění, jde o věru napínavý moment, kdy v případě, že nám nějaký krok nevyjde, pád nevyhnutelně skončí na zemi. Pád na tvrdou zem je vskutku lezcova noční můra. A tak jakmile je první postupové jištění osazeno a cvaknuto, hoj – to je radosti! Pocit úlevy navozuje dojem, že už jsem za vodou. Ale kdepak. Často, a právě na dobře borháky zajištěných skalách nebo umělých stěnách je to ještě výraznější, boj o zdravé kosti teprve vrcholí. Zdaleka největší nebezpečí dopadu na tvrdou zem nám hrozí při dosahování druhého postupového jištění. Jako většina problémů má i tento původ v člověku a jeho chybě. Bez chyby člověka by toto nebezpečí nenastalo nebo bylo alespoň podstatně eliminováno. Tou chybou je uspěchání, snaha se rychle dostat pryč z nepříjemnosti. Taková typická lidská trampota – ve snaze uniknout potíži, dostaneme se do ještě větších potíží. Na následujícím příkladu se podíváme, jak to vzniká.
Hudy Sport vydal nově aktualizovanou a rozšířenou verzi své metodické brožurky Základy bezpečného lezení II. Cílem brožury formátu A5 je přinést jasnou, stručnou, srozumitelnou a ucelenou metodiku lezeckých disciplín. Tedy sportovního lezení na umělé stěně i na skalách, včetně vícedélkových cest, alpského lezení, lezení v ledu, mixu, drytooling a samozřejmě i bouldering. Nechybí ani nehorolezecká disciplína slackline, která je ale mezi lezci oblíbená. V časopise tohoto formátu se samozřejmě také nachází kompletní a přehledné informace o lezeckém vybavení. Oproti prvnímu vydání z roku 2006 se obsah rozšířil ze 48 na 134 stran. Zpestřením jsou profily a rozhovory se členy Hudy-teamu, špičkovými sportovci Adamem Ondrou, Ondrou Benešem, Márou Holečkem a Petrem Kučerou. Broužura Základy bezpečného lezení je k dispozici zdarma v kamenných prodejnách Hudy Sportu a ke stažení na www.hudy.cz.
Kniha Skialpinizmus – Horské lyžovanie je už v prodeji. Je to už druhé doplněné vydání jedné z nejúspešnějších populárně-metodických slovenských knih. Knihu opět vydalo vydavatelství JAMES SLOVAKIA s.r.o., autorem je Stanislav Melek. Kniha bude distribuovaná prostřednictvím smluvních knižních distribučních společností do maloobchodní sítě, a také bude prodávaná v internetovém obchodě společnosti JAMES SLOVAKIA s.r.o. Druhé vydání bylo aktualizované ve stati „Vyššie hory – ľadovce“. Aktualizace se týká jednoduchého a rychlého zajištění po pádu partnera do trhliny a také jednoduššího provedení vytahování partnera z trhliny. Tím sa dosáhne značně rychlejší čas na vysvobození partnera z trhliny a také bezpečnějšího pohybu skialpinistů po ledovci. Aktualizace navazuje na používanou metodiku italského horolezeckého spolku Club Alpino Italiano. Aktualizace je doplněná dostatečným počtem metodických fotografií.
Nic se nenaučíte lépe, než když to sami prožijete. Vlastní zkušenost je nenahraditelná! Systém ZDravotních SEMinářů první pomoci vycházející z letité zkušenosti a osvědčené metodiky Prázdninové školy Lipnice a aplikující principy zážitkové pedagogiky pro snazší nácvik a zapamatování způsobů poskytování první pomoci je již léta značkou, na kterou je možné se zcela spolehnout. Skriptum převádí do textové a názorné obrazové podoby tento systém ZDravotních SEMinářů založený na unikátní metodice „3 kroků“. Tedy co je třeba vždy učinit pro úspěšné poskytnutí první pomoci. Tato dovednost, vypilována a upevněna letitou zkušeností zdravotnických a záchranářských profesionálů, může se i vám pomocí tohoto materiálu stát vaší vlastní.
Základní vědomostí, kterou musí každý horolezec ovládat, je znalost uzlů. Zpravidla si každý začínající horolezec pořídí příručku o uzlování, nebo si je dohledá na internetu, a v neposlední řadě je nejdůležitější uzly naučí zkušenější lezci, ať už v horoškole nebo v oddíle. Jenže všechny vědomosti se zapomínají, a uzly, které člověk často nepoužívá, se časem vytratí z paměti. A to trápilo i autory aplikace Knot Quiz, která je určená pro mobilní telefony. Aplikace obsahuje několik sad animovaných návodů na vázání uzlů, přičemž uživatel má možnost tipnout si, jak se daný uzel jmenuje. Můžeme si tak poznávání uzlů procvičovat kdykoliv přes všední den, díky přítomnosti v mobilním telefonu máme kvíz vždy po ruce. A nakonec lze aplikaci využít i při cvičení horolezců v oddíle, kdy instruktor může těmito kvízy potrápit nováčky v horoškole.
Na větru je nám vždy větší zima, než při bezvětří. Na tom není nic překvapivého, to je stará známá skutečnost. Odborně se tento jev nazývá wind chill efekt nebo taky pocitová teplota. Lidské tělo vyvíjí teplo a to zahřívá vzduch v jeho bezprostředním okolí, což de facto znamená pod naším oblečením. Silný vítr ale působením tlaku tento ohřátý vzduch odvádí zrychleně pryč, a tak vliv zimy na lidský organismus je při větru urychlen. Rychleji tak můžeme prochladnout, podchladit se nebo utrpět omrzliny. Aby byla určitá představa, jak moc vítr zimu umocňuje, byl stanoven vzorec pro výpočet ekvivalentu teploty za větru ku teplotě při bezvětří (podrobnosti na anglické 
Obtížnost horolezeckých výstupů se vyjadřuje pomocí horolezecké klasifikace, což jest číselná řada jednotlivých stupňů. Určitá obtížnost přelezu daného místa v terénu je pak přiřazena k určitému stupni z klasifikační stupnice. Ovšem klasifikačních stupnicí je vícero, ať už pro horské horolezectví, skalní lezení, ledové lezení, atd. V rámci skalního lezení jsou pak stupnice pro různé druhy hornin, a především národnostní stupnice platící v různých státech. Když pak lezec vycestuje ze své oblasti do ciziny, stojí často před problémem, jak cizí stupnici porozumět a převést jeden stupeň mezi dvěmi různými stupnicemi. K tomu účelu slouží převodní tabulky, které si lezci sestavují, a podobně jako při ohodnocování jednotlivých výstupů, je neustále aktualizují. Nu a když je jádrem nějakého řešení tabulka, není daleko k nějaké aplikaci, která by stejné údaje dokázala spočítat a zobrazit rychleji, než když si je máme někde listovat na papíře a hledat ručně v tabulce. To je ta pravá šance pro kalkulačky zabudované v různých PDA, mobilech a smartfonech. A právě taková je aplikace Climbing Grade Converter, o které si teď povíme podrobněji.
